Jak již bylo řečeno na začátku, rozsáhlé holiny o desítkách hektarů se nacházejí především ve vysokohorských polohách nad 1100 m.. Zde je původní dřevinou tzv. "šumavský smrk pralesní", který roste velmi pomalu a je dlouhověký (dožívá se až 300 let). Porosty s původním šumavským smrkem, vyskytující se nejen na kopcích, ale i kolem slatí, patří k nejcennějším přírodním složkám Šumavy.

Dřevo z původních letitých smrků je ovšem také velice lukrativní:
rezonanční dřevo (I. kategorie)
- cena 30 - 50 000 Kč/1 m3 (bohatší výskyt na Modravsku a Trojmezensku)
- materiál pro výrobu hudebních nástrojů; rezonanční výřezy ze šumavských stromů patří k nejlepším v Evropě

loupačka (II. kategorie)
- rovné dřevo bez suků, stavební materiál
- prům. cena 3 600 Kč/1 m3

Poznámka: Do původní výměry první zóny, tj. 22%, bylo celkem zahrnuto 1071 ha porostů resonančního dřeva a loupačky (viz studie Lesprojektu). Rozdrobením první zóny na 135 malých ostrůvků byla významná část těchto porostů zpřístupněna pro těžbu!

Unikátní Modravské slatě decimovány devastačními těžbami
Masivním těžbám neunikly ani mezinárodně chráněné Modravské slatě se zachovalými zbytky porostů původního šumavského smrku. Rozježděné cesty do slatí, přesychající okraje rašelinišť na styku s přibývajícími holinami, stromy vyvrácené větrem na měkké bahnité půdě, poškozené smrkové mlází při vytahování klád... Klád, které by tu měly hojně zůstávat k zetlení, neboť trouchnivějící dřevo je v chudých horských smrčinách často jediným místem, kde se mohou úspěšně uchytit mladé semenáčky smrku, základ mladé generace lesa. Správa šumavského parku tento fakt na popud odborníků zohlednila a vydala vnitřní předpis, který nařizuje ponechávat při kůrovcových těžbách 20-100% dřeva v porostech. Z šetření České inspekce životního prostředí (podzim 2000) však vyplývá, že Správa NPŠ nechala neoprávněně odvézt 70% tohoto dřeva vrtulníky, jejichž provoz byl paradoxně hrazen ze státních dotací MŽP. Jde o ochranu přírody nebo o dřevo?

Prodej dřeva pod cenou
Za období let 1995-1999 bylo vytěženo celkem 1 039 303 m3 dřeva na ploše 56 000 ha lesních pozemků, z toho:

I. jakost a resonance

1 389 m3

II. jakost

7 797 m3

III. jakost A, B

592 965 m3

IV. jakost

81 298 m3

Z údajů je patrné podcenění finančního zhodnocení vytěženého dřeva!

Jak si můžeme tento fakt vysvětlit?
Dřevo vytěžené na území Národního parku Šumava není řádně tříděno na jednotlivé sortimenty. Hlavním důvodem je údajně obecně nízká kvalita dřeva po kůrovci a po polomech. Jak je však možné, že o šumavské klády má zájem tolik akciových společností, včetně zahraničních, obchodujících se dřevem? Zdůvodnění je prosté: kvalita dřeva u polomů i včasně zpracovaných kůrovcových stromů zůstává zachována nevyjímaje ani zvláště lukrativní rezonanční dřevo. Klády se však správného ocenění dočkají nejspíše až u svých nových majitelů, neboť nabídka prodeje kvalitního dřeva ze Šumavy se objevila dokonce i ve španělském tisku.

Alarmující situace je na Lesní správě Modrava, která spravuje revíry se zvláště bohatým výskytem rezonančního dřeva:

Množství vytěženého dřeva (1995-1999):

Celkem vytěženo

264 527m3

I. a II. jakost

16 m3

z toho I. jakost (resonance)

0 m3

Rok 1994

vytěženo 156 500 m3 - dotace 15 749 tis Kč

vytěženo 281 908 m3 - dotace 128 259 tis Kč!!!

!!!Za drahé peníze ze státní pokladny probíhá levný výprodej státního majetku - komerčně atraktivních šumavských lesů!!!

Kůrovec na ústupu? Možná jen papírově V období let 1995-1999 vzniklo šokujících 1 211,66 ha holin z těžby. Správa parku však tvrdí, že jen díky razantnímu kácení se daří tlumit kůrovce. Podle číselných údajů o celkovém množství pokáceného dřeva při kůrovcové kalamitě (tzv. těžba nahodilá = stromy napadené kůrovcem + stromy po větrných polomech) by měl být kůrovec již nápadně na ústupu:

větrné polomy

kůrovec

nahodilá těžba celk.

149 768 [m3]

77 254 [m3]

227 022 [m3]

187 043 [m3]

41 860 [m3]

228 903 [m3]