.

Nedomyšlená koncepce prvních zón aneb "zóna jednička - torza maličká"
Vymezení 135ti malých prvních zón na území jednoho národního parku je dozajista světovou raritou. Ve všech takto vymezených I. zónách (nebo-li spíše zóničkách) platil od roku 1995 až do konce roku 1998 přísně bezzásahový režim. Tak došlo k tomu, že v některých z nich se kůrovec nekontrolovaně namnožil a rozšířil do okolních lesů. Ve většině I. zón však lesní porosty náporům kůrovce úspěšně odolávaly a stále odolávají (díky své přirozené a přírodě blízké druhové skladbě). Přesto v roce 1998 požádala Správa parku Ministerstvo životního prostředí o souhlas k zasahování proti kůrovci ve vybraných I. zónách, ze kterých kůrovec údajně ohrožuje porosty v sousedních druhých zónách.

Nadsazování kůrovce v prvních zónách
MŽP se zásahy proti kůrovci souhlasilo na základě studie ing. V. Zatloukala, náměstka Správy parku, který zde uvádí, že k přemnožení kůrovce došlo v mnoha prvních zónách. Při srovnání tohoto materiálu s výsledky terénního sledování se však zjistilo, že v Zatloukalově studii jsou u některých prvních zón více či méně nadsazeny počty stromů napadených kůrovcem! Jaké důvody vedly náměstka parku k tomuto technokratickému jednání, mi není jasné. Nicméně od r. 1999 se začíná proti kůrovci zasahovat i ve vícero prvních zónách s tím, že veškeré poražené kmeny budou zbaveny kůry a ponechány na místě k zetlení jako nenahraditelný zdroj živin pro mladé semenáčky dřevin.

!!! Nelze si však nevšimnout, že spousta klád neleží a netleje na zemi, nýbrž prosychá na podstavcích (pařezy, odřezky atd.). Takto vypodložené dřevo si po několik let uchová svou kvalitu... Bude tam ležet ještě za čtyři roky? (Tuto pesimistickou otázku si kladu v souvislosti se záhadným zmizením dřeva z prvních zón č. 69 - Jezerní slať: 165 kmenů a č. 55 - Ztracená slať: 58 kmenů).

Kůrovec není v prvních zónách množen jen papírově (viz studie V. Zatloukala), ale i fyzicky, např. v I. zóně č. 59 a sousední zóně č. 60 (oblast Černohorského močálu, porosty s letitými lukrativními smrky). Mezi tyto dvě zóny byly v r. 2000 umístěny lapáky (nakácené stromy s kůrou, do kterých lýkožrout přednostně nalétává). Lapáky, ve kterých se kůrovec pomnožil, však NEBYLY před vylétnutím mladé generace brouků zasanovány (oloupáním kůry, nátěry insekticidu) a v tomto stavu tam dokonce ležely ještě v srpnu! V obou jmenovaných I. zónách se v tomtéž roce razantně kácelo a v otevřených porostech došlo k větrným polomům. Způsob, jakým jsou v některých prvních zónách prováděny asanační zásahy proti kůrovci, prokazatelně vede k pravému opaku čili ještě k výraznějšímu množení a šíření kůrovce. Na daných lokalitách jsou v několika místech vykáceny celé skupiny kůrovcových stromů, zatímco jednotlivé napadené stromy mezi nimi se nechají stát. Kůrovci z nich mohou volně vylétávat, přičemž přednostně napadají stromy v místech prosvětlených těžbou, kde se udržuje teplotně příznivější mikroklima. Pozorováno zejména v oblasti Modravských slatí (tzv. klidová zóna).

Přehled prvních zón, ve kterých byly prováděny v letech 1999 a 2000 asanační zásahy:

Z tabulky vyplývá, že proti kůrovci bylo zasahováno v 64 prvních zónách z celkového počtu 132 (zbylé tři I. zóny nezahrnují lesní porosty), přičemž ve 49 z 64 se asanace prováděla v obou letech (1999 i 2000). Úplně ve VŠECH prvních zónách zahrnujících lesní porosty je povolena asanace stromů po polomech a vývratech, do kterých kůrovec nalétává přednostně. Samovolné působení přírodního vývoje je tím pádem narušováno prakticky ve všech prvních zónách, což si zásadně odporuje s pravidly ochrany přírody v národních parcích!

NA VLASTNÍ OČI aneb vypozorované "fenomény" prvních zón:
a) pařezy bez klád
b) maskování čerstvých pařezů nátěry tmavé barvy, zasypáváním štěpky a pilinami
c) vyzdvihování klád nad půdní povrch, přičemž tlusté mají přednost
d) klikaté hranice prvních zón na slatích kopírující klikaté okraje rašelinišť vytvářejících četné laloky a výběžky aneb tam, kde první zóna končí, obvykle začínají porosty s lukrativními stromy. Věru fiškusácká metoda, jak separovat komerčně atraktivní stromy od komerčně bezcenných, v rašeliništích rostoucích!
e) "mobilní" hranice prvních zón (posuny hranice od čerstvých holin směrem do rašelinišť) - vzhledem k členitým a nepřehledným hranicím I. zón je však mnohdy téměř nemožné zjistit podle příslušné mapy, kde přesně a k jak výraznému posunu hranic došlo
f) znační hranic I. zón v terénu: dovnitř zóny - jednoduchý červený pruh na stromech vzdálených od sebe několik metrů, vně zóny - dvojitý červený pruh na těch samých stromech
g) stromy, na kterých je I. zóna vyznačena, jsou velmi často zakrslíci s tenkými kmínky nebo souše
h) Fenomén z Modravských slatí: ačkoliv na mnoha strmých svazích nad slatěmi rostou odshora až dolů mohutné letité smrky šumavského původu (jejichž porosty se do I. zón zařazují přednostně), ve vícero případech je hranice I. zóny vedena až v dolní polovině svahu (po vrstevnici nebo klikatě). Porosty v horní polovině svahu jsou tedy již ve II. zóně. Na příkré svahy obvykle navazují plošiny s více či méně kulturními lesními porosty. Je-li les na plošině vykácený, velikáni na svahu snadno podléhají větrným vývratům, které postihují zejména stromy v horní polovině svahu (II. zóna, z níž se mohou popadané kmeny odvážet).
i) kolem turistických cest jsou I. zóny obvykle obklopeny lesními porosty, na turisticky nepřístupných místech však velmi často holinami. Stromy kolem holin včetně statných velikánů trpí větrnými polomy.
j) v několika případech bylo zaznamenáno ilegální kácení souší neatraktivních pro kůrovce (např. I. zóna č. 90).

Přehledná lokalizace prvních zón je k dispozici na internetové adrese: http://www.biomed.cas.cz/~kamil/sumava/