Lesy na Šumavě v ohrožení

 

.

 

Pokud jste se rozhodli číst dále, dovolím si Vám položit drobnou otázku, která zní:

"Víte, kdo systematicky ničí lesy na Šumavě?" Zkuste si tipnout!

a) malilinkatý brouček zvaný lýkožrout
b) turisté
c) ekologové
d) kyselé deště a opakující se sucha
e) dřevařská lobby

Kterou variantu odpovědi bych zvolila já? Prozradí Vám to další kapitoly mé realistické rubriky "Kam kráčíš, Šumavo?"

 

Šumavské Krušné Hory
 

Před začátkem nového milénia se ke mně dostal štůsek leteckých fotografií pořízených ve dvou nejcennějších přírodních celcích Národního parku Šumava - na Modravsku a Trojmezensku. Při pohledu na několik prvních snímků zachycujících souvislé či mozaikovitě se střídající holiny o desítkách hektarů, kterak barví vícero našich šumavských kopečků do žlutobéžova, mne přepadly pochybnosti, zda se vůbec jedná o oblast Šumavy, zda dotyčné obrázky nejsou spíše původu krušnohorského či krkonošského. Nikoliv. Ve vyholených pláních obklopených zelenými, zelenošedými až šedými porosty lesů neomylně poznávám Studenou horu, Malou Mokrůvku, Černou horu a další vrchy šumavské ležící v nadmořské výšce nad 1100 m n.m. Poněkud neradostná vize národního parku po prvním desetiletí jeho existence. Proč zrovna ve vysokohorských polohách holiny přibývají a rozšiřují se tempem přímo závratným? Je přece dobře známo, že právě v těchto drsných klimatických podmínkách bývá zalesňování vzniklých holin velice problematické. Je skutečně tou hlavní příčinou ona tzv. "katastrofální" kůrovcová kalamita, o které se neustále hovoří v souvislosti s kácením stromů v šumavských lesích?