.

Správa parku však tvrdí do tisku, že do obnovy lesů na Šumavě jsou investovány především peníze utržené za vyvezené dřevo.
Nadace FACE až donedávna financovala velice slibný projekt citlivé obnovy lesa na Modravsku (s maximálním využitím přírodních procesů), který byl však předčasně ukončen. Holanďané rozčarováni devastačními zásahy na území parku učinili nekompromisní rozhodnutí poskytnout Správě parku další finance jen tehdy, pokud výrazně omezí těžbu v šumavských lesích. Ředitel parku I. Žlábek však prohlásil, že těžbu neomezí a že Správa parku sama nejlépe ví, jak na Šumavě dál postupovat…

Je absurdní, když stát zahrnuje Správu parku miliónovými dotacemi na masovou těžbu dřeva, ze které profitují namísto parku dřevařské akciovky a která ve spojení s devastačními zásahy do krajiny citelně zvyšuje náklady na obnovu lesa. Čím více holin, tím více umělých výsadeb dávající vznik nepřírodnímu fádnímu lesu. A na ten se koneckonců nemusíme jezdit dívat do národního parku. Názory zahraničních odborníků, kteří nás před devastačními těžbami vážně varují, jsou odmítány stejně jako finance na citlivou obnovu lesa od uznávané mezinárodní nadace. Silně se obávám, že pro další existenci šumavského národního parku je takovýto postup ošidným krokem zpět.

Když jsem o Šumavě hovořila s Holanďany, kteří měli možnost v ní nějaký čas pobývat, shodně mne upozornili na jednu věc:
"Většina vašich lidí si dostatečně neuvědomuje, jaký máte v Šumavě přírodní poklad. My ano, protože u nás už prakticky žádná příroda není. Poptávka po přírodě v naší zemi je tak veliká, že jsme šťastní, když můžeme strávit několik dní uprostřed krásné přírody, třeba v nádherných šumavských lesích. Většina našich občanů je ochotna přispívat na ochranu zachovalé přírody v zahraničí. Nedopusťte, aby se Šumava stala obětí dřevařské lobby!"