Lesy kolem kvildských a modravských slatí lesníky nepotřebují
regionální měsíčník Rozhled, leden 2003

K tomuto závěru dospěli v loňském roce výzkumníci z Biologické fakulty Jihočeské univerzity v Českých Budějovicích, kteří podrobně zkoumali obnovu lesa na Kvildsku a Modravsku, v nejcennějších partiích Národního parku Šumava.
V rámci výzkumu, na němž se podílelo bezmála třicet studentů a členů nevládních ekologických organizací, byly sledovány jednak lesní porosty ponechané napospas Přírodě, a jednak holiny, které vznikají po masovém odkácení stromů. Výsledky jednoznačně ukazují, že působením přírodních činitelů, zejména kůrovce a větrných kalamit, dochází k úspěšné obnově lesa. Samovolně regenerující porosty jsou navíc věkově i prostorově rozmanitější. Smrčky se ujímají především na tlejícím dřevě, zatímco listnaté dřeviny, zejména jeřáby, dobře prorůstají mezi popadanými soušemi, kde jsou chráněny proti okusu lesní zvěří. Kácení, vyklízení polomů a s tím související tvorba holin oproti tomu vedou k drastickému narušení přírodních procesů. Obnova lesa je problematická, protože dochází k úbytku příhodných stanovišť pro zmlazení dřevin a na mnoha místech je nutné stromky uměle a opakovaně dosazovat. Riziko, že na holinách vyrostou stejnověké porosty náchylné k různým chorobám a škůdcům, je vysoké. Výsledky také prozrazují, že teze lesníků ze Správy NPŠ o nutnosti kácení v prvních zónách nejen nespočívá na racionálním základě, ale ukazuje se být falešná. Získané údaje budou publikovány ve vědeckých i vědeckopopulárních časopisech. Na závěr bych chtěla poděkovat všem spoluvýzkumníkům za trpělivost a odvahu, neboť pro náš výzkum, byť regulérní, nebylo uděleno povolení ke vstupu do prvních zón.