Zloději v parku
Relace: Na vlastní oči
Televize Nova, 25.06.2002
Autor: Stanislav Motl
Moderátor: Radek John

Moderátor (Radek John):
Pokud vstoupíte do první zóny šumavského národního parku a cokoli tam vezmete, počínaje borůvkami a konče dřevem, spáchali jste nikoliv přestupek, ale rovnou trestný čin a měli byste jít do vězení. Narušili byste totiž celý ekosystém, les, obnovující se bez zásahu lidské ruky. Problém je, že v první zóně je nejkvalitnější dřevo. Resonanční smrky, za které lze získat desítky tisíc korun. Zloděje to tedy láká a je jim jedno, že jejich chování odporuje evropské úmluvě o chráněných krajinných oblastech. A co na to policie?

Dr. Jaromír Bláha, Hnutí Duha:
Správa národního parku i celé Ministerstvo životního prostředí se brání tomu, aby mohla veřejnost vidět, jak se skutečně v prvních zónách kácí nebo nekácí, krade nebo nekrade.

Zdeněk Kantořík, mluvčí Správy národního parku a CHKO Šumava:
Na ploše přes 500 kilometrů čtverečních to dříví těžko můžete nechat hlídat ochrankou, na to prostě správa nemá prostředky, to nejde.

Petr Ješátko, odborný lesní hospodář:
Když mi státní zástupce řekne, že se jedná o politickou věc, že ví, o co se jedná, ale jde o politickou věc, tak pánové, jestli je zlodějina v tomhle státě politická věc, tak je to opravdu na emigraci.

Ivona Matějková, Jihočeská univerzita České Budějovice, natočeno v srpnu 2001:
Jsme na té mýtině na Ztracené slati, kde jsem na podzim objevila, že u 58 pařezů chybí lukrativní kmeny. Čili že tady prostě se ztratilo dřevo a právě v té první zóně má veškeré pokácené dřevo zůstat ležet.

Autor:
Pro vysvětlení. Dřevo pokácené v první zóně národního parku musí, podle evropské úmluvy a také v duchu našich zákonů, zůstávat na místě, aby se tu dále rozkládalo a umožnilo tak přirozenou obnovu lesa. Odtěžení kmenů z těchto míst je nelegální a trestné.

Ing. Ladislav Krátký, Česká inspekce životního prostředí Č. Budějovice:
My jsme provedli šetření, kde se skutečně potvrdilo to, že některá dřevní hmota, asi tak zhruba, dá se říct, 25 kubíků, se ztratilo, nebyly nikde nalezeny žádné stopy po přibližování, takže se odhadovalo, že s největší pravděpodobností mohlo dojít k přiblížení vrtulníkem.

Autor:
Případem Ztracené slatě se začala zabývat policie v Kašperských Horách. Výsledky vyšetřovatelů po několika měsících práce jsou natolik pozoruhodné, že jsme se rozhodli celý případ v duchu toho, jak ho policisté postupně objasňovali, sami zrekonstruovat. "Tady mám mapu, abych nezabloudil, to vlastně kompas, že jo? To není mapa. To je kompas. Jsme vybavený. Abych nezabloudil jako ti dřevorubci, že jo?"

Dr. Jaromír Bláha, Hnutí Duha:
Podle protokolu oni ti vazači vycházeli z téhle křižovatky. Tady je první zóna a Ztracená slať vyšrafovaná, odkud se ztratilo dřevo. Ti vazači měli podle protokolu vycházet odsud a zabloudili tady někde v té první zóně.

Autor:
Tak někde tady podle policejních zjištění usilovně bloudili 20. září 2000 dvě skupiny vazačů, celkem čtyři lidé, kteří v tomto kraji vyrostli, měli by tu znát skoro každou pěšinku, ale zabloudili jako já teďka. Měli asi nějaký špatný den.

Petr Ješátko, odborný lesní hospodář:
Jestliže si policie 11 měsíců nevyslechne řádně svědky, nezabezpečí si prvotní lesní hospodářskou evidenci a po 11ti měsících má na to dokonce soudního znalce, jehož syn kupuje dřevo z národního parku, tak jako já takovýhle věci ani nehodlám komentovat.

Autor:
Bohužel šéf policie v Kašperských Horách s námi nechtěl na kameru vůbec hovořit. Naštěstí jsme získali policejní protokoly a při bloudění šumavským lesem jsme si čím dál více uvědomovali, jak obtížnou práci museli vyšetřovatelé z Kašperských Hor vynaložit. Kmeny, které tady v první zóně vazači objevili, byly označeny jasně červenou barvou. Jenomže vazači, podle policejních vyšetřovatelů, tu barvu jaksi přehlédli. Možná byli po tom bloudění lesem tak hrozně unaveni, že začali automaticky navazovat ty kmeny na vrtulník, který se tu znenadání, možná náhodou, objevil.

Dr. Jaromír Bláha, Hnutí Duha:
Jsou to lokality, kde dříve bylo těženo vysoce kvalitní dřevo včetně dřeva resonančního a tam potom ty ceny, za které se prodává, jsou několikanásobně až několika desateronásobně vyšší.

Autor:
Za kolik se může třeba prodat takový kmen toho stromu třeba v tý první zóně, v tý Ztracený slatě?

Petr Ješátko, odborný lesní hospodář:
No pokud to bude, říkám, kulatina třeba ta trojka áčko, že je to okolo dvou tisíc, ale pokud to bude třeba loupačka, že jo, na dýhu, to znamená okolo pěti tisíc, a pokud to bude resonance, tak ještě víc.

Autor:
Je známo, že právě v prvních zónách Národního parku Šumava se hojně vyskytuje vzácné resonanční dřevo, jehož cena se pohybuje v hodnotě desítek tisíc korun za kubík. A když se toto dřevo podaří vyvézt za hranice, jeho hodnota stoupá ještě výrazněji.

Petr Ješátko, odborný lesní hospodář:
Celník zkontroluje jenom množství dřeva, no a to projde hranicí. A projde to, řekněme, jako kulatina béčko nebo áčko, a ve skutečnosti to může bejt loupačka, to znamená to dýhárenský. No a tam se teprve v Německu zhodnotí. Proto Němci dneska mají nadbytek i resonančního dříví. A pokud vím, tak tady v týhle části Německa takový množství nerostlo.

Autor:
Vrtulník odletěl a dřevo zmizelo, nikdo neví kam. Prostě bylo fuč. A teď přichází další zajímavé překvapení. Podle dokladů firmy Aero Centrum Mělník, který vrtulníky provozuje, tu v onu inkriminovanou dobu, kterou uvádí hajný i vazači, vlastně žádný vrtulník nelétal. Takže kam to dřevo zmizelo? Asi v nějaké černé díře. Ať to zní jakkoli zamotaně, dřevo muselo zmizet pouze pomocí vrtulníku a vrtulník musel kmeny odvézt na konkrétní skládku, odkud jsou kmeny odváženy auty konkrétních těžařských společností. A o tomhle všem musí vědět hlavně konkrétní lesník, který má celý úsek na starosti.

Ivan Žlábek, ředitel Správy národ. parku a CHKO Šumava:
Tady je několik možností. Jestli to ukrad hajnej a jestli to prodal na krov nebo jestli, a teď se ho nechci dotknout, nebo jestli si to ukrad někdo z tý firmy nebo co se s tím vlastně stalo.

Dr. Jaromír Bláha, Hnutí Duha:
Je tam jednoznačně rozpor mezi výpovědí lesníka, který zezačátku tvrdil, že sem vrtulník nelétal, pak tvrdil, že tam létal. Pak správa dodala mapku, kde ukázala, kde létal a pak předala výrobní mzdové lístky, kde je napsáno, že sem vrtulník ve skutečnosti vůbec nelétal.

Autor:
Pan hajný nás pochopitelně velmi zajímal. Ovšem nebyl dlouho k zastižení. A když se konečně objevil, odmítl se s námi bavit, nanejvýš jen telefonem.

M.S., hajný Lesní správy Modrava:
Je to předmětem líčení policie, takže si myslím, že já nejsem kompetentní se k tomu nějak vyjadřovat.

Autor:
A nevíte, kde to dřevo skončilo, když ten vrtulník to odvezl?

M.S., hajný Lesní správy Modrava:
No říkám, to je těžký, protože se dělaj inventury a žádný přebytky nevznikly.

Petr Ješátko, odborný státní hospodář:
Každopádně to dřevo ze Ztracený slatě muselo bejt ukradený, protože jestliže mám hospodářskou evidenci řádně, mám výkaz i skladu dříví řádně, takže jestli někde vytěžím nebo přiblížím navíc deset kubíků, tak mi někde musí přebejt. To je přece nesmysl, tak nemůže nikdo argumentovat.

Zdeněk Kantořík, mluvčí Správy národního parku a CHKO Šumava:
On dodneška tvrdí, že je tam neposlal, vazači tvrdí, že je tam poslal. Takže dopadlo to tak, že skutečně přišel o několik desítek tisíc. Tvrdí, že to ale jeho chyba nebyla. Je to těžko posoudit. Je to tvrzení proti tvrzení.

Autor:
A myslíte, že oni, ti vazači, tam šli omylem do tý první zóny, že se tam dostali omylem podle vašeho názoru?

M.S., hajný Lesní správy Modrava:
To já nevím, to je třeba se zeptat jich.

Autor:
A tak jsme se dvou ze čtyř vazačů zeptali a ukázali jsme i protokol s výsledky policejního vyšetřování. Byli notně překvapeni hlavně proto, že policisté, kteří předtím tyto lesní brigádníky vyslýchali, je se svými závěry vůbec neseznámili. Hajný vazačům neukázal hmotu, která měla být pod vrtulník přivázaná a následně přiblížená na skládku. Ze strany vazačů poté došlo k omylu a tito přivázali pod vrtulník hmotu z první zóny, která byla poté přiblížena na jednu ze skládek u Lesní správy Modrava.

Vazači Lesní správy Modrava:
To je nesmysl, že bysme se spletli.

Autor:
Tak oni to teda ty policisti vyšetřili špatně?

Vazači Lesní správy Modrava:
Takhle to vypadá, že jsme my blbci a že jsme to my ukradli.

Autor:
Oni to takhle říkaj, no.

Vazači Lesní správy Modrava:
Což není pravda, protože my jsme vždycky tahali dřevo jenom z druhý zóny.

Autor:
Takže vlastně vy tohle naprosto popíráte.

Vazači Lesní správy Modrava:
No když to takhle vidim, tak jako zírám, to jako nemůže bejt pravda. To si udělali zase podle svýho, aby to už konečně nějak uzavřeli.

Autor:
Asi jo.

Dr. Jaromír Bláha, Hnutí Duha:
Zmizelo dřevo z první zóny, nenašlo se adekvátní množství dřeva ve druhé zóně, lesník to neumí vysvětlit, neumí vysvětlit ani, která firma si to dřevo v té době kupovala a policie to celé uzavřela, jakože se vlastně nic nestalo, že k žádné krádeži nedošlo, přestože to dřevo chybí.

Petr Ješátko, odborný lesní hospodář:
Ty nitky vedou daleko výš. To přece kdyby kradl hajnej a byl obohacovanej, tak už ho dávno zavřou. Přece si žádnej vedoucí pracovník nenechá zloděje pod sebou.

Autor:
Takže on někoho může krýt ten hajný třeba?

Petr Ješátko, odborný lesní hospodář:
No podívejte se, v Národním parku Šumava, na Šumavě když ztratíte práci, park je jediným zaměstnavatelem, tak vlastně se můžete stěhovat.

Autor:
Sečteno a podtrženo, Správa národního parku Šumava uložila lesníkovi, který si dnes na nic nemůže upamatovat, pokutu ve výši 30 tisíc korun a ekologové z Hnutí Duha, kteří na krádež upozornili, mají od té doby zákaz vstupu do prvních zón národního parku. Zřejmě proto, aby zase nějaké krádeže dřeva neobjevili. A byl to ojedinělý případ nebo takových případů bylo víc?

Ivan Žlábek, ředitel Správy národního parku a CHKO Šumava, natočeno v srpnu 2001:
Já nevím o dalším.

Autor:
Jak se ale za pár měsíců ukázalo, vůbec nešlo o ojedinělý případ. I když třeba Ivona Matějková, botanička z Jihočeské univerzity, musí, aby objevovala další krádeže dřeva, pátrat na vlastní pěst. Často pod pohrůžkami některých představitelů těžebních společností. My tam pojedeme načerno tím autem, ne? Nesmějí nás chytnout, ne?

Ivona Matějková, Jihočeská univerzita České Budějovice:
Jasně.

Autor:
A když nás chytnou?

Ivona Matějková, Jihočeská univerzita České Budějovice:
Tak pokud už to budeme mít natočený, tak jsme za vodou, ale pokud ne tak...

Autor:
Kolik tak může bejt pokuta, když nás chytnou?

Ivona Matějková, Jihočeská univerzita České Budějovice:
No asi tak tisícovka.
Takže tohle je první zóna číslo 56 Ptačí slať a na podzim jsem tady zjistila, že tady chybí spousta prostě kmenů a jelikož má všechno dřevo zůstávat v první zóně, tak bylo vlastně protiprávně odvezeno a nejspíš teda vrtulníkem, protože sem se těžká mechanizace nedostane a teďka na jaře jsme to ještě monitorovali znovu a zjistili jsme tady přes stovku prostě zmizelejch kmenů.

Autor:
A předevčírem, pokud vím, tady Inspekce životního prostředí z Českých Budějovic šetřila právě otázku Ptačí slatě.

Zdeněk Kantořík, mluvčí Správy národního parku a CHKO Šumava:
Zatím potvrdilo to šetření, že se ztratilo sedm kmenů. Ty ostatní případy leží na okraji té slatě, respektive mimo první zónu.

Petr Ješátko, odborný lesní hospodář:
I v zápise tej inspekce je, že je tam sto kmenů.

Autor:
A ještě jste našla další místa takovýhle v poslední době?

Ivona Matějková, Jihočeská univerzita České Budějovice:
Ještě další první zóny, tak číslo 50 u Trampusova křížku a potom první zóna 49, to je pod Studenou horou. Tam tedy kolem dvaceti třiceti kmenů chybí.

Dr. Ladislav Miko, PhD., bývalý zástupce ředitele Inspekce život. prostředí ČR:
Pokaždé, když jsme dostali nějakou informaci o tom, že se tam něco děje, tak se minimálně určitá část těch informací potvrdila. Čili skutečně dá se říct, že celkem pravidelně jsme řešili případy, kdy nějaké dříví chybělo ať už v prvních nebo v druhých zónách.

Ivona Matějková, Jihočeská univerzita České Budějovice:
Já si myslím, že prostě příležitost dělá zloděje a když Správa parku měla vrtulníky a to dřevo, co tady vidíte, tak to jsou většinou starý a hodně lukrativní stromy, tak spíš se nechali asi zlákat tím, že je to kvalitní dřevo.

Autor:
Krade se dřevo na Šumavě?

Dr. Ladislav Miko, PhD., bývalý zástupce ředitele Inspekce život. prostředí ČR:
Myslím, že ano.

Autor:
A je to jako lukrativní, myslíte?

Dr. Ladislav Miko, PhD., bývalý zástupce ředitele Inspekce život. prostředí ČR:
No myslím si, že lidi většinou kradou právě z toho důvodu, aby z toho něco měli.

Autor:
Zjištění Ivony Matějkové a dalších ekologů přimělo vedení Národního parku Šumava k tomu, aby se zaměstnanci parku začali věnovat podrobné inventarizaci všech poražených kmenů v první zóně parku. Kromě toho policie, která případ Ztracené slatě uzavřela s tím, že nešlo o krádež, byla v těchto dnech donucena celou záležitost znovu otevřít.

Alena Václavíková, mluvčí Policie ČR Klatovy:
V současné době policie Kašperské Hory provádí došetření tohoto případu. Případ se chýlí ke konci. Je čekáno na výslech pilota, který prováděl vlastně odvoz tý dřevní hmoty. Po výslechu bude spis zkonzultován se státní zástupkyní, která spis dozoruje a bude ve věci rozhodnuto.

Autor:
Jestli nové vyšetřování a důkazy o tom, že krádeží dřeva v prvních zónách dramaticky přibývá, zastaví alespoň na čas pachatele, se neví. Vliv těžařských skupin, ať už se na nelegálním přibližování dřeva podílejí či nikoliv, je na Šumavě mimořádně velký a sahá často velmi, velmi vysoko.

Petr Ješátko, odborný státní hospodář:
Kdyby to vyvez přímo park, tak to dřevo se zhodnotí a dostane to stát. Takhle ho pod cenou vyvezou akciový společnosti a tam se můžou ukládat peníze, řeknu, v Německu, v Rakousku, a pak z toho může bejt možná i nějakej třeba Pepa z depa, kterej financuje politickou stranu.