Šumavské království
Relace: Na vlastní oči
Televize Nova, 07.08.2001
Autor: Stanislav Motl
Moderátor: Josef Klíma

Moderátor (Josef Klíma):
Už pět let vedou intelektuálové spory, zda kvůli kůrovci v Šumavském národním parku kácet či nekácet. Zda pokácené stromy nechat ležet nebo ne. Mezitím se ale ekonomicky myslící praktici hezky potichu rozhodli vyřešit problém po svém. Jak uvidíte v reportáži Stanislava Motla, vyšli z toho, že u nás se dá rozkrást všechno. Včetně lesa.

Dr. Jaromír Bláha, Hnutí Duha:
Není přece možné, aby si jen tak někdo zaletěl doprostřed národního parku vrtulníkem pro nějaké dřevo.

Josef Záhora:
Co jsem tam zjistil, tak určitě tam jde o strašný peníze, jo.

Ing. Ivan Žlábek, ředitel Správy Národního parku Šumava:
To je absolutní nesmysl.

Tohle je Ivona Matějková. Kromě toho, že na Biologické fakultě Jihočeské univerzity připravuje svou doktorandskou práci, tráví většinu času na Šumavě. Chodí po lesích Šumavského národního parku a mapuje, kde se co pokácelo.

Ivona Matějková:
Jsme na té mýtině na Ztracené slati, kde jsem na podzim objevila, že u 58 pařezů chybí lukrativní kmeny, čili že tady se vlastně ztratilo dřevo a právě v té první zóně má veškeré pokácené dřevo ležet.

Ivona Matějková pořídila několik fotografií a svůj nález oznámila. Stačilo tedy vzít k ruce dokumentaci Lesní správy Modrava, kam Ztracená slať patří a bylo by hned vidět, kdo je vinen. Ovšem vedoucí této lesní správy s politováním oznámil, že dokumentace je zamčena v jedné kanceláři a on od ní jako na potvoru nemá klíče.

Ivona Matějková:

Tak jsme požadovali evidenci centrální, kterou mají ve Vimperku a jeden z pracovníků parku volal do Vimperka a pak nám oznámil, že je mu to velice líto, ale že ten zodpovědný pracovník někam neprodleně odjel a už se dnes nevrátí.

Ing. Ivan Žlábek, ředitel Správy Národního parku Šumava:
To je možné, že si přijeli pro něco a že zrovna tam na ně nikdo nečekal. Já o tomhle případu nevím.

Dodejme, že Správa Národního parku Šumava poté, co aktivisté z Hnutí Duha tento případ zveřejnili, podala stejně jako Duha trestní oznámení na neznámého pachatele.

Ing. Ivan Žlábek, ředitel Správy Národního parku Šumava:
Měli několik možností, že jo. Jestli to ukradl hajný a jestli to prodal na krov, nebo jestli si to ukradl někdo z té firmy, nebo co se s tím vlastně stalo, to je věc pro policii.

Kpt. Pavel Uxa, vedoucí Obvodního oddělení Policie ČR Kašperské Hory:
Mělo dojít k vytěžení nebo odvozu toho dřeva pomocí vrtulníku někdy v měsíci říjnu 2000, ale na podkladě řízení bylo zjištěno, že v té době, kdy tam ten vrtulník měl být, je v zápisu, že vrtulník nelítal.

Zvláštní je to, že podle zápisu vlastně žádný vrtulník nelítal, ale nějaký vrtulník to musel odvézt.

Kpt. Pavel Uxa, vedoucí Obvodního oddělení Policie ČR Kašperské Hory:
Nějaký vrtulník to musel odvézt, ale bohužel se zatím nepodařilo zjistit, jaký vrtulník.

Na počátku vyšetřování vstoupil do hry i soudní znalec. Jeho závěr byl dosti překvapivý. Ztratilo se prý pouhých 25 kubíků dřeva v hodnotě zhruba 50 000 Kč. Pak je ovšem zvláštní, jak se mohl zloději nebo zlodějům odvoz dřeva vůbec vyplatit, když jen letová hodina vrtulníku stojí okolo 30 000 Kč. To by se přece tomu vrtulníku vůbec nevyplatilo.

Ivona Matějková:
Rozhodně ne a rozhodně nevím, kdo by měl chuť riskovat sem zaletět pro dřevo do první zóny a navíc ještě několikrát za sebou. To je prostě nemyslitelné. Navíc je to blízko hranic a musí tady být každý pohyb vrtulníku pečlivě evidován a monitorován.

Dr. Jaromír Bláha, Hnutí Duha:
To šetření dodnes probíhá a dodnes není došetřeno. Já nevím, jak je to možné, když by k tomu došlo, aby ho neviděli strážci národního parku, aby ho neviděl lesní personál z národního parku.

Připomeňme ještě, že v Šumavském národním parku se kácejí, aspoň to tvrdí zákon, výhradně stromy napadené kůrovcem, přičemž napadené kmeny zvláště v té první, nejcennější zóně by měly zůstat na místě, aby se tu v klidu rozkládaly a poskytovaly živiny novým kulturám. A tak to mělo být i na vzpomínané Ztracené slati. A byl to ojedinělý případ, nebo jich bylo víc?

Ing. Ivan Žlábek, ředitel Správy Národního parku Šumava:
Já nevím o dalším.

Dr. Jaromír Bláha, Hnutí Duha:
Například případ Jezerní slati, kde došlo k vykácení holiny a odvozu dřeva v místech, kde vůbec nebyla žádná těžba povolena.

Vedení Národního parku Šumava má však i pro tuto událost vysvětlení. Prý si to dřevorubci poněkud popletli a nebyla jim jasná hranice mezi první s druhou zónou. Takže tu omylem pokáceli a odvezli 40 stromů. Zajímalo nás, co tomu všemu říká například i ministr životního prostředí.

Dr. Miloš Kužvart, ministr životního prostředí ČR:
Ty neustálé dohady, že se někde něco ztrácí, jsem prověřoval i za účasti těch, kteří často toto obvinění vznášejí - s aktivisty Hnutí Duha. Strávil jsem s nimi dva dny na Šumavě. Procházeli jsme místa, kde se i tyto věci mají dít a bylo zajímavé, že v žádném případě toto nebylo doloženo.

Ivona Matějková:
S největší pravděpodobností se teda jedná o zdravé kmeny, protože pokud jsou ty stromy napadené kůrovcem, tak správa parku je povinna to odkornit.

Takže podle vašeho názoru je to kvalitní dřevo?

Ivona Matějková:
Tohle je rozhodně kvalitní dřevo, určitě aspoň ta druhá kategorie, která se prodává minimálně za 3 000 Kč za kubík.

Dr. Miloš Kužvart, ministr životního prostředí ČR:
Vždy nějaký aktivista začal vykřikovat, že tam jsou pařezy, že tam jsou neoznačené kmeny. Řekl jsem fajn, pojďme na místo. Byli tam zástupci jak Správy Šumavského národního parku, tak aktivisti ekologických organizací a nikdy toto nebylo prověřeno. A putovali jsme dva dny Šumavou, to je zajímavé, že?

Ivona Matějková:
Tohle je feromonový lapač, do kterého se vlastně chytá kůrovec a lesníci podle toho monitorují kůrovce, kolik tady bylo od jara kusů. Tady si můžete všimnout, že oproti loňskému roku ty počty jsou velmi nízké. Je tady deset kousků kůrovce, což je vlastně velmi nízký počet, což znamená, že žádná kalamita tady není a přitom se tady těží stejně jako loni. Já si myslím, že tohle je jenom systematické odlesňování těch příhraničních kopců s Bavorským lesem, kde roste to nejlukrativnější dřevo.

Dr. Jaromír Bláha, Hnutí Duha:
I v těch druhých zónách byl odvoz dřeva omezen tak, aby nedocházelo k poškození toho přírodního prostředí. A v těch živinově chudých ekosystémech by mělo být dřevo ponecháno na zemi, aby se živiny vrátily do země a stromy měly z čeho růst.

Dr. Miloš Kužvart, ministr životního prostředí ČR:
Pokud dochází k nějakým případům v dalších zónách, tak je zajímavé, že tato šetření byla zatím odložena. To je také zajímavé.

Ano, to je určitě zajímavé. Protože jak se ukazuje také v případě Ztracené slatě, policie si s tímto druhem trestné činnosti neví zřejmě rady. Je to dokonalý zločin, o čemž se přesvědčil i Josef Záhora, který svého času podnikal právě v oblasti Lesní správy Modrava. Tady ho jednou zaujala práce vrtulníku, který ve druhé zóně národního parku stahoval kmeny.

Josef Záhora:
Těžily se kmeny metr od zpevněných částí silnic, sedm metrů, pět metrů, různé vzdálenosti. To se nám s kolegou nelíbilo a šli jsme tam za nimi, jak je to možné, že k tomu vůbec dochází. Hajný říkal, že sám ví, že to je hrůza a že by za to někdo měl být zavřený. Takhle to řekl doslova. Když jsem pak zjistil, že na provoz helikoptéry je státní dotace od ministerstva životního prostředí 26 milionů, tak jsem se toho zděsil.

Další zděšení následovalo poté, co se pan Záhora dozvěděl, že vrtulníky ve většině případů odvážely dřevo ilegálně. Podle rozhodnutí Státní ochrany přírody se právě tady mělo těžit jen minimálně. Na podnět pana Záhory do případu vložila policie, ale bez výsledku. Nastoupila sem rovněž Inspekce životního prostředí.

Ing. Zbyněk Sevelka, inspektor Oblast. inspektorátu Inspekce živ. prostř. ČR:
Oblastní inspektorát Plzeň tam dělal řadu šetření. V žádném případu nebyla zjištěna, nenašli jsme případ, kdy by se jednalo o neoprávněnou těžbu podle zákona.

Josef Záhora:
Poslal jsem stížnost České inspekci životního prostředí, kteří provedli šetření a k mé stížnosti mi uvedli - vaše stížnost na neponechání určitého množství asanované dřevní hmoty podle rozhodnutí Správy NCHP Šumava v jednotlivých kategoriích je oprávněná. Nejhorší situace je u Lesní správy Modrava, kde by prakticky veškerá asanovaná dřevní hmota měla zůstat na místě.

Ing. Zbyněk Sevelka, inspektor Oblast. inspektorátu Inspekce živ. prostř. ČR: Nevím, tuhle informaci nevím. Mohu pouze zopakovat to, že to oprávnění těžby jako takové je podle zákona, jsme my nezjistili.

Dá se prostě říci, že v posledních třech letech jste v žádném případě nezjistili žádný ilegální odvoz dřeva.

Ing. Zbyněk Sevelka, inspektor Oblast. inspektorátu Inspekce živ. prostř. ČR:
Máme zjištěné neoprávněné těžby, ale mimo parku a chráněné krajinné oblasti.

Nechápeme, když se inspekce, instituce, podléhající českému ministerstvu životního prostředí, nechce ústy hlavního inspektora najednou znát k tomu, co on sám, případně jeho kolegové zjistili a popsali. Proč nesmí veřejnost vědět o tom, že se z nejcennějších lesních porostů ztrácí ve jménu byznysu dřevo, které by tady mělo zůstat. Ale já jsem třeba četl zprávy Inspekce životního prostředí a tam skutečně píšou v jednom závěru z roku 2000, že třeba došlo v případu Modrava k 70 % nelegální těžby.

Dr. Miloš Kužvart, ministr životního prostředí ČR:
To je něco jiného. Inspekční závěr se týká například toho, že byly poraženy stromy, které neměly být poraženy. A nedochází ke zcizování dřeva, ale například toho, že v nějakém případě došlo k tomu, že byl označen chybně zdravý strom, jako že je napadený kůrovcem. Ale není to o tom, že by někdo kradl stromy, kradl dříví a podobně.

Jenomže ono tu nešlo jen o nějaký ten strom, ale o tisíce stromů. O dobrých 70 % těžby stromů na Modravě. Právě tam, kde se těží to nejkvalitnější dřevo Šumavy, včetně dřeva rezonančního.

Josef Záhora:
To jsou čísla Správy národního parku, kde v roce 1998 vytěžilo 11 500 kubíků dřeva, teda nevytěžilo, ale přibližovalo se vrtulníkem, v roce 1999 to bylo 22 000 kubíků dřeva. Vrtulník tahá jeden kubík dřeva asi za 1 400 Kč, co jsem se tam dozvěděl, jo. A teď, když si to spočítáte, těch 22 000 kubíků dřeva neoprávněně vytažených, krát 1 400 Kč za jeden kubík, tak je to přes 20 milionů jenom na Modravě. A to jsou vlastně státní dotace.

Dr. Jaromír Bláha, Hnutí Duha:
Od počátku vyhlášení národního parku v podstatě probíhá boj mezi dřevařskými skupinami o to, kdo bude v národním parku hospodařit. Dřevařské společnosti pochopily, že vlastně současné vedení parku je zase až tolik neomezuje. Nejvlivnější dřevařské skupiny skoupily místní dřevařské podniky, akciové společnosti a začaly se správou národního parku spolupracovat.

Oni dodávají dřevo:

Dr. Jaromír Bláha, Hnutí Duha:
Ano, oni dodávají dřevo.

Dochází skutečně k těžbě dřeva v tom národním parku?

Josef Záhora:
V každém případě. To je továrna na dřevo.

Ing. Ivan Žlábek, ředitel Správy Národního parku Šumava:
Já považuji za nelegální těžbu, pokud by se šlo do lesa, vytěžilo by se dříví a prodalo by se, aniž se očísluje. To je samozřejmě absolutní nesmysl. Dokonce i to dříví, které nechá zetlít, se očísluje a eviduje.

Josef Záhora:
Já jsem byl třeba se svým kolegou svědkem toho, že se odváželo i neoznačené dřevo. Neměl jsem foťák, neměl jsem kameru, nemůžu to dneska dokázat. Viděl jsem že se odváželo dřevo i bez označení.

Chodí to dřevo, vytěžené ilegálně, do Německa, do Bavorska?

Ivona Matějková:
O tom já samozřejmě nemám žádné informace přesné, kterými bych to mohla podložit, ale když jsem se tu na podzim pohybovala, tak sem jela nákladní auta pro dřevo a měla poznávací značku z regionu Freyung.

Ovšem jak jsme vytrvale ujišťováni, k odvozu dřeva tu prý nedochází. A pokud ano, jde pouze o nějaké drobné nedopatření. Počítejte teď s námi. Jeden kubík je zhruba jeden strom a ten s dá prodat za 1 500 Kč, za 3 000 Kč, ale i za mnohem více korun. Je tedy zjevné, že na těchto drobných nedopatřeních se dá dobře vydělat. Ovšem policie pokaždé je bezmocná. Je to náhoda, nebo mají dřevařské loby u nás tak velký společenský vliv?

Josef Záhora:
Když vyšetřovatel tady po tom primitivním vyšetřování mi odložil to trestní stíhání na ty osoby, tak jsem potom jel do Prachatic za státním zástupcem a ten nám řekl, že to považuje za politickou záležitost. Do jaké míry a jak to myslel, takto nám to sdělil.