Národní park Šumava letos slaví desáté narozeniny
Relace: Nedej se
Televize ČT2, 15.06.2001

Autor1:
Národní park Šumava letos slaví desáté narozeniny. Důvody k oslavám však mají už jen dřevařské akciovky.

Mgr.Ivona Matějková, doktorandka Jihočeské univerzity:
Vícero ekologických mezinárodních organizacích hodnotí postup Správy parku za špatný, za nekompetentní, za to, že se tam nechrání přírodní procesy, ale nadměrně se kácí a vinou těchto postupů se NP Šumava dostal do totální mezinárodní izolace.

Mgr.Magda Jonášová, doktorandka Jihočeské univerzity:
V brožůrce Světového fondu pro ochranu přírody je NP Šumava srovnáván s chráněnými územími v Rusku a je tam udáván jako odstrašující případ. Území, které je chráněno pouze na papíře. Dochází tady k nekontrolovatelné těžbě dřeva.

Autor1:
Nejen, že náš národní park žije z toho co má chránit, ale přímo si užívá. Způsob hospodaření, který státní úředníci poslední roky na Šumavě praktikují, je snad výhodný pro soukromé firmy, nikoliv však pro daňové poplatníky.

Petr Ješátko, bývalý pěstební inspektor NPŠ:
V roce 1993 jsme převzali 12 lesních správ, které všechny byly ziskové. V roce 1994, kdy se vytěžilo pouze 150 000 m3, byla dotace z MŽP 15 milionů. V roce 1999, kdy se vytěžilo prakticky jednou tolik, skoro 300 000 m3, je dotace 130 milionů. Sami se zamyslete nad hospodařením Správy NP.

Autor1:
Je s podivem, že dosud nikdo ze zodpovědných úředníků nebyl postižen za to, že ze Státního fondu pro životní prostředí byly neoprávněně využity desítky milionů na provoz vrtulníku, který odvážel dřevo z míst, kde kmeny měli podle závazného rozhodnutí zůstat. Už třetí rok se navzdory protestům kácí ve zbylých ostrůvcích nejcennějších 1.zón. Více než stovka vědců žádá ministra Kužvarta, aby tyto zásahy zastavil. Také odborné grémium pro NP a ředitelé tří ústavů AV jsou proti.

Autor2:
Je letošní rozhodnutí o zásazích v 1.zónách právně v pořádku?

Mgr.Vítězslav Dohnal, Ekologický právní servis:
Letos stejně jako loni a předloni už je to takový evergreen se v rozhodování Správy CHKO a NP Šumava dá najít spousta porušení zákona. A podle našeho názoru zejména bych upozornil na to, že stejně jako loni a dříve, nemá správa dostatek podkladů pro to, aby mohla rozhodnout, zda v konkrétním porostu, v konkrétní části lesa je možné a vhodné zásahy provést. My se ze správního spisu nedozvíme, jaké konkrétní zásahy, v kterých konkrétních částech lesa byly provedeny, jaký je tam stav kůrovce, tedy kolik kůrovcových stromů se letos objevilo, kolik je tam větrných polomů a podobné údaje. Tyto údaje jsou pro nás nezbytné k správnému a vhodnému rozhodnutí. My jsme i v předchozích letech podávali odvolání proti rozhodnutí. V roce 1999 bylo jedno odvolání. V roce 2000 dvě odvolání. Všechny tyto případy, tedy dohromady tři, jsou nyní u soudu. Čekáme, jak soud rozhodne o třech žalobách, které se týkají NP Šumava.

Autor1:
Do lesů za cedulí, kam turista nesmí vkročit, míří zbrusu nová asfaltka. Pojďme se tedy podívat, jaké cennosti tam před milovníky přírody správa parku ukrývá. V důsledku kácení je přirozené zmlazení převážně zničeno. Velkoplošné holiny vysychají a zarůstají trávou, která dusí vše, co přežilo. Je záhadou, co se zapovězených zónách vlastně chrání. Ani nálety jeřábu nemají šanci. Před okusem zvěří je na vyklizené holině nic nechrání. Správa NP toto hospodaření označuje za nastartování přírodních procesů. Doktorandka z biologické fakulty, která sleduje vývoj zmlazení na holině a v mrtvém stojícím lese, ve své studii dokazuje opak.

Mgr.Magda Jonášová, doktorandka Jihočeské univerzity:
Zatímco v uschlém porostu všechny přírodní procesy normálně pokračují, ten uschlý porost je třeba brát jako stádium ve vývoji lesa, kdy nedošlo k poškození žádného zmlazení. Ty změny vegetace jsou pozvolné. Na holině tam došlo tedy k razantním změnám ve vegetaci i ve zmlazení. Současný přístup správy tedy jenom zakládá na další problém, který může vyvstanou za nějakých 100 let, kdy na současných holinách budou vysázené porosty stejné věkové struktury, protože nyní vlastně zmlazení bylo zničeno a byly vysázeny smrčky ve stejném věku, k nim nějaké jeřáby, ale tento vysázený porost bude přirozeně nestabilní v těchto vysokých polohách. Například okolo 1 200 metrů. Nemůže být stejně stabilní jako porost, který vznikl přirozeně, přirozeným náletem. Navíc zde bude nedostatek mrtvého dřeva. Nebude docházet k dostatečnému zmlazování a celé vzniklé lesy mohou vlastně končit stejným způsobem jako tyto lesy nyní.

Autor1:
Zatímco na naší straně se miliony rozhazují vidlemi, v jádrové zóně bavorského parku za člověka zdarma pracuje příroda. Náš horský les, v této podobě, stěží bude domovem pro nejrůznější druhy rostlin a živočichů.

Mgr.Ivona Matějková, doktorandka Jihočeské univerzity:
V tom lese hrají důležitou roli třeba i ty mrtvé stromy, kde může hnízdit rozmanité ptactvo, ku příkladu i vzácný datlík tříprstý. Na těchto záběrech vidíte asanační zásahy proti kůrovci, které jsou bohužel prováděny i v těch nejcennějších 1.zónách a tímto způsobem dochází k likvidaci i těch posledních polopralesovitých zbytků, kde tedy jsou ničeny přírodní procesy tím, že se otevře ten porost, že tam vzniknou porostní stěny, tak to vede vlastně k prosvětlení porostu, k prosychání půdy a to mladé smrkové zmlazení odumírá a navíc do toho porostu může snadno vítr a vyvrací další stromy. A právě tím, že tady ta půda je měkká, rašelinná, tak ty stromy se vyvracejí velice snadno. V tomhle porostu zásahy proti kůrovci byly naprosto zbytečné a spíše tomu přírodnímu vývoji uškodily než by tady nějaké přírodní procesy podpořily.

Autor1:
Holiny v zapovězeném pásmu jsou často vyklizené. V rozporu se závazným rozhodnutím tu nebývá ani minimálních 20% pokáceného dřeva. Někde jsou zbytky dřeva dokonce srovnány do úhledných hranic. Že by na zátop? Zbývá tady jen to, co nelze zpeněžit. Pařezy a větve rozemleté na štěpky.

Mgr.Magda Jonášová, doktorandka Jihočeské univerzity:
Postupy správy vůbec nepovedou k přírodě blízkému lesu tak, jak tedy správa proklamuje. Například necháváním dřeva na holinách v podobě štěpků. Ty štěpky jsou rozhrnuty do roviny. Okamžitě zarůstají travní vegetací a nemají žádný význam pro uchycování semenáče. Mají snad jen ten význam, že se tam uvolní nějaké živiny, ale ten hlavní význam, který mají velké klády, což je tedy známo z mnoha výzkumných projektů i z mnoha horských lesů, tak ten význam vůbec nemají a takové to dřevo tam chybí.

Mgr.Ivona Matějková, doktorandka Jihočeské univerzity:
Každý, kdo začne jenom trochu kritizovat Správu NP Šumava za její špatný postup, tak s ním přeruší veškeré kontakty. Například jsme se nedávno od bavorských kolegů dozvěděli, že Správa NP Šumava přerušila i kontakty s velmi důležitou mezinárodní organizací Europark.

Autor1:
Také s námi se ředitel parku odmítá bavit. Naše pokusy o objasnění nezákonností patrně ing.Žlábka netěší. Rovněž ministr Kužvart nám na nepříjemné dotazy neodpovídá. Ze strany obou institucí opakovaně dochází k neposkytování informací, na které máme ze zákona právo.

MVDr.Jaromír Bláha, Hnutí Duha:
Správa NP nám každou informaci odmítá poskytnout nebo dělá takové obstrukce, že nejsme schopni ani informace obdržet. Z poslední doby poskytla nám balík materiálu za 4 000 Kč, kde pak chyběla podstatná dat, takže nejsme schopni s těmi čísly dále pracovat.

Mgr.Pavel Doucha, Ekologický právní servis:
Já zastupuji Hnutí Duha v několika řízeních zpřístupnění informací a můžu říci, že správa nejenom že často používá velmi brilantní a nezákonné důvody pro odepření informací, ale navíc velice často mate žadatele informace takovou zmatenou formulací těch odpovědí. Ve všech případech, které zastupuji, jsme museli podat odvolání a usuzuji, že to neskončí jenom odvoláním, že to bude věc, kterou bude řešit až soud.

Autor1:
Zatímco Správa parku důležité informace tají, tisku ochotně dává zavádějící a nepravdivá prohlášení.

MVDr.Jaromír Bláha, Hnutí Duha:
Nejkřiklavějším případem je Trojmezná, kde Správa NP tvrdila veřejnosti ještě v letošní roce, že se množství kůrovce po blokádě zdvojnásobilo, přičemž sčítání souší provedené správou jednoznačně prokázalo, že kůrovce bylo v loňském roce úplně stejně jako v roce 1999, kdy byla blokáda.

Autor1:
Případy ilegální těžby a odvozu dřeva se množí. Byla objevena další 1.zóna, kde chyběly lukrativní, tlusté stromy. Nedávné šetření prokázalo, že dřevo bylo patrně ukradeno vrtulníkem.

Mgr.Ivona Matějková, doktorandka Jihočeské univerzity:
V průběhu toho šetření se inspektoři snažili zjistit, jakým způsobem bylo to dřevo vlastně odvezeno, a jelikož jsme nenašli žádné stopy ani po traktorech, ani po koních, tak je vážné podezření, že to dřevo bylo odvezeno vrtulníkem.

MVDr.Jaromír Bláha, Hnutí Duha:
Inspektoři říkali, že se dověděli od vedoucího Lesní správy, že technik, který má evidenci na starost, je momentálně pryč, a že tedy by výpis z evidence dodali později. K tomu jsem se ohradil. Za týden může být v evidenci leccos a požádal jsem inspekci o to, aby vyšetřili celou tu věc okamžitě. Oni požádali vedoucího Lesní správy, aby evidenci předložil. Vedoucí Lesní správy odešel z místnosti, po chvíli se vrátil a říkal, že je mu velmi líto, ale že technik si shodou okolností odvezl sebou klíče od jeho kanceláře, kde je evidence zamčená, a že tam žádné jiné klíče nemá. Navrhl tedy, abychom si celou věc ověřili v centrální evidenci ve Vimperku a jiný pracovník Správy NP volal do Vimperka a vrátil se s tím, že je mu to velmi líto, ale shodou okolností zodpovědný pracovník, který má centrální evidenci na starost, je zrovna mimo Vimperk. Určitě se v pracovní době nevrátí. To bylo okolo poledne. V novinách jsem si potom přečetl vysvětlení tiskového mluvčího pana Kantoříka, že nemohli evidenci předložit, protože byli všichni po pracovní době.

Autor1:
Správa NP pak označila celou událost za možnou provokaci Hnutí Duha.

MVDr.Jaromír Bláha, Hnutí Duha:
Policie dodnes ten případ neuzavřela a přitom není dost dobře myslitelné, aby si doletěl do jádra NP vrtulník pro dřevo a nevšimli si toho ani strážci, ani lesníci, kteří mají ty úseky na starosti, když každý vrtulník musí hlásit kvůli bezpečnosti turistů.

Autor1:
Většinu trestních oznámeních týkajících se parku policie odkládá. V minulém pořadu jsme dokonce ukázali, že vyšetřovatel se ani nenamáhal ověřit, zda tvrzení Správy NP je nebo není pravdivé. V parku se pod současným vedení nedaří ani přírodě, ani lidem. Zatímco venku bývá NP přínosem, u nás platí opak.

Ing.František Krejčí, člen bývalého vedení NPŠ:
Z analýzy vysoce ekonomického rozvoje šumavských a pošumavských obcí okresu Klatovy vyplývá, že patří k nejzaostalejším obcím v Plzeňském kraji. Je zajímavé, že obce ležící poblíž NP v EU například poblíž Bavorského NP profitují v podstatě z jeho existence. Samozřejmě, že tento profit se nevytvořil sám o sobě, ale že místní obyvatelé, místní starostové, místní projektanti vytvořili celý systém strategie projektu, který umožnil využít existenci toho NP v rozvoji cestovního ruchu, ale i v rozvoji v podnikání, malého středního podnikání k podpoře výroby místních specialit, místních produktů. Toto se ovšem zatím na české straně Šumavy nepodařilo zrealizovat a v podstatě jsme úplně na začátku.

Autor1:
Na neúnosnou situaci v šumavském parku opakovaně upozorňoval Světový fond na ochranu přírody. Zástupci z této významné organizace se přijeli několikrát osobně přesvědčit, co se u nás doopravdy děje.

Harri Karjalainen, Světový fond na ochranu přírody:
Jako mezinárodní organizaci nás znepokojují zprávy, které jsme z ČR slyšeli o současných metodách managementu v NP Šumava, které se zdají být neslučitelné s cíli pro zachování přírody. V dopise vašemu premiérovi jsme na tyto naše obavy upozornili. Jsme obzvlášť znepokojeni ohledně NP Šumava, protože se jedná o jednu z nádherných, zalesněných oblastí v Evropě.

Autor1:
Varování bylo ignorováno a letos byl šumavský park vyškrtnut z tzv.projektu PAN Parks. Celoevropská síť NP se tak před námi zavřela.

MVDr.Jaromír Bláha, Hnutí Duha:
Ten přínos pochopitelně pro NP dostat tento certifikát nebo být jeho čekatelem je obrovský. A to nejen co se týče třeba té prestiže a ochrany přírody, ale také i rozvoje regionu, příjmu pro region. Jiný kandidát na toto ocenění rezervace Fulafjaled ve Švédsku například obdržel ve stejné době, co byla Šumava vyřazena na základě tedy dopisů PAN Parků dotaci 3,5 milionů euro od EU a o tyhle věci nás Správa NP a ministerstvo životního prostředí připravilo.

Jan Jelen, starosta Nové Pece:
Je to ostuda pro ČR, pro Šumavu zvlášť. Přišlo se o spoustu peněz z EU v rozvoji Šumavy, včetně rozvoje obcí a myslím si, že by se někdo měl přihlásit k politické zodpovědnosti, že by skutečně někdo měl vystoupit a říci, že ta vina je na někom.

Autor1:
A jak reagovali zodpovědní úředníci? Nejprve se divili, a pak za viníka označili Hnutí Duha.

Jan Jelen, starosta Nové Pece:
My je upozorňujeme 5 let, že Správa NP není ochotna komunikovat a nacházet kompromisy v řešení problematiky Šumavy, jejich obyvatel a co tom hodnocení VVF při udělování PAN Parku se to objevilo jako nejzávažnější problém a docela v té zprávě i zaznělo, že se Správa NP chová komunistickým přístupem a silou k obcím a k místním obyvatelům. A když teď to zaznělo jakoby z mezinárodního fóra, tak to každého překvapilo. A myslím si, že ta situace opravdu není dobrá. Nevěřím, že současné vedení parku je schopno svojí pozici změnit a začít jednat nějakým jiným způsobem. Podle mě je jediným řešení změna vedení parku.

Autor1:
Je to patrně také poslední šance, jak šumavský park ještě zachránit. Pokud by nové vedení nabídlo zásadní obrat v přístupu k obcím i k ochraně přírody. Lze očekávat, že tlaky na zmenšení hranic parku oslabí. Současný chaos totiž nezpůsobil park a jeho rozloha, ale konkrétní úředníci.