Letecké snímky z NP Šumava vyvolaly rozruch
Relace: Nedej se
Televize ČT2, 24.08.2001

Autor1:
Nové letecké snímky z NP Šumava, které na vlastní náklady nechal pořídit klatovský podnikatel pan Vodička, vyvolaly rozruch. Tam, kde ještě nedávno stály souvislé plochy lesa, jsou holé pláně. Skutečnost je horší, než se očekávalo.

MVDr. Jaromír Bláha, Hnutí Duha:
Ty fotky jsou hrozivé. V podstatě dokumentují to, že v důsledku boje s kůrovcem dochází v NP Šumava odlesnění obrovských ploch, zejména na tom hraničním hřebeni v těch nejvyšších polohách, kde ty důsledky jsou fatální pro ekosystémy. Podíváme se na graf. Tato křivka je velikost těžby kůrovce ve 2.zónách NP Šumava, tato křivka je velikost větrných polomů v NP Šumava. Vidíte, že to jsou dvě spojité nádoby. Po kůrovcových těžbách nastupuje větrná kalamita v důsledku narušení stability porostů tou předcházející kůrovcovou těžbou. Celková kalamita v NP Šumava tedy neklesá, ale roste.

Mgr.Ivona Matějková, doktorandka Jihočeské university:
Mě třeba překvapuje, že správa parku hovoří na seminářích o tom, že lesní porosty potřebují projít jakousi revitalizací, že v roce 2030 bude možné mít 1.zónu na 50 % plochy NP. Na jaře, podotýkám, mluvili o 75 %. Ale podle toho, jaká je situace v terénu, jak přibývají holiny, o tom vážně pochybuji. To, co se prezentuje na konferencích a seminářích, tak je vlastně úplně o něčem jiném než v terénu.

MVDr. Jaromír Bláha, Hnutí Duha:
Nejvíc těch fotografií je z oblastí Modravy. Tam i ta intenzita těžby je největší, tam máme zaznamenáno, díky tomu, vlastně největší rozsah nebo podíl protiprávního počínání při té těžbě. Na poslední pochůzce jsme zaznamenali opět odvoz dřeva z jedné 1.zóny, takže jsme dávali podnět Inspekci životního prostředí.

Autor1:
V parku se nejen kácí tam, kde zákon nepovoluje, ale především mizí dřevo z míst, kde má zůstat. Důmyslné kamuflování této protiprávní činnosti dokazuje, že probíhá vědomě.

Mgr. Ivona Matějková, doktorandka Jihočeské university:
Já jsem se teda na vlastní oči přesvědčila o tom, že všechno asanované dřevo nezůstává v prvních zónách, protože v jedné z 1.zón na Modravsku jsme zkusili naměřit průměry pařezů, k tomu průměry širších klád a z toho jasně vyplývá, že tam zůstaly jenom vršky klád, kdežto ty atraktivní spodky byly odvezeny. Byla jsem úplně šokovaná tím, jak se lesníci snaží kamuflovat nelegální kácení stromů v 1.zónách. Tady mám fotky, kde jsou pařezy, které byly natřeny tmavou barvou. Na některých z nich byla dokonce tráva nebo štětky. Nejhorší situace je na Modravsku, tam jsem tedy byla šokována tím, jak tam probíhá těžba dřeva, jak se tam devastují cenná rašeliniště.

PhDr.Vladimír Just, publicista:
A co je pozoruhodné, a to je nová věc, že se v těch 1.zónách, kde se smí kácet a loupat stromy, aby uhnily, aby měly kontakt se zemí, se vyzdvihují a pěkně se vysušují, dokonce se takovými speciálními klíny podepírají a jsou přesně v té poloze, jako byly všechny ty dřeviny, které zmizely ze Šumavy poté, co krásně vyschly.

Autor1:
Inspekce nedávno potvrdila doslova skandální odhalení. Nejméně dva roky byl k protiprávnímu odvozu klád používán vrtulník, jehož provoz byl dotován ze státního fondu životního prostředí. Jedná se řádově o desítky milionů. Chronologie případu ilustruje selhání kontrolní orgánů a také fakt, že protiprávní odvoz dřeva byl organizován vědomě.

Autor2:
Jak a kdy jste ten případ objevili?

Josef Záhora:
V roce 1996 jsem se svými společníky nastoupil do NP Šumava, kde jsme vykonávali pěstební činnost. V roce 1998 jsem s jedním společníkem přešel na Lesní správu Modrava. Nejvíc mě tam zaujalo to, že vrtulníky byly nasazovány na stahování dřevní hmoty tím způsobem, že dřevní hmota, která byla 1m, 2m, 3m, 7m od zpevněných asfaltových cest, od kamenitých cest byla stahována také vrtulníky. To nás velice udivilo, tak jsme se tam s místním personálem o tom bavili. I s hajnými jsme se o tom bavili. I hajní věděli, že se tak nečiní správně. Kočí stahuje kubík dřeva za 50 - 80 Kč podle vzdálenosti a vrtulník kubík dřeva přes 1 000 Kč za letový kilometr. Čili, co kubík, to tisícovka, co u koní 50 - 80 Kč.

Autor2:,BR> Upozornili jste na to někoho?

Josef Záhora:
Upozorňoval jsem osobně v rozhlase u pana ing.Žlábka a natočenou kazetu jsem poslal i ministrovi životního prostředí Kužvartovi. Kde je ta helikoptéra, všechno jsem to natočil. Natočil jsem pařezy v blízkosti 1, 2, 3 metrů, 7 metrů. Natočil jsem i cesty, po kterých se mohlo dřevo svážet, kamenité cesty, asfaltové cesty. Výsledek toho všeho byl, že když jsme odešli z Modravy, poté jsme byli vyrozuměni, že další rok pro nás práce na Modravě není. Potom můj společník, který tam byl vedoucí naší firmy na úseku na Modravě, podal trestní oznámení na neznámého pachatele ve věci neoprávněné využívání vrtulníku za přispění státních dotací.

Ing.Ivan Žlábek, ředitel Národního parku Šumava:
V mnohých případech je zhruba ekonomicky stejné to vzít tím vrtulníkem nebo potom pozemním přibližovacím prostředku, to je zase asanovat. Nehledě na to, že po vrtulníku není ten terén poškozen.

Autor2:
Tady to bylo zdokumentované, že to bylo u silnice, je to natočené. Tam prý mohli přijet s tím drapákem. Já nevím, tak to se bude ještě šetřit.

Ing. Jindřich Heřman:
To je čistě účelově určené. Skutečnost je taková, že ta hmota, která byla, jak už tady ředitel říkal, tím vrtulníkem byla vzatá a byl tam silný nálet kůrovce v pokročilém stádiu, ale o žádné ruce, že by to někam stahovala, to si může vymyslet každý.

Autor2:
Že to bylo u silnice, že to klidně stačilo nabrat.

Ing. Jindřich Heřman:
To bylo 50 metrů, 100 metrů od silnice to nejde žádnou rukou nabrat, to znamená, že se tam musí vjet, byl tam měkký terén a bylo tam doopravdy pokročilé stádium kůrovce.

Autor 2:
Tak uvidíme, až se to prošetří.

Ing. Ivan Žlábek, ředitel Národního parku Šumava:
Já myslím, že tady je skutečně třeba počkat, ať si to policie vyšetří a uvidí se, kdo má pravdu. My jsme těch vyšetřování už tady měli víc.

Autor 1:
A skutečně. Vyšetřovatel v Klatovech trestní stíhání odložil. V usnesení mimo jiné uvádí, že hospodaření s vrtulníky kontroloval NKÚ a nehospodárnost nezjistil. Nedávno se však prokázalo, že tvrzení vyšetřovatele jsou vymyšlená. Žádnou kontrolu týkající se přibližování vrtulníky NKÚ totiž neprováděl.

Josef Záhora:
Dodatečně jsme zjistili, že ty porosty patří do nestabilních lokalit, kde ten vrtulník neměl vůbec co dělat. Vzhledem k tomu, že jsem viděl, že vázne vyšetřování v trestní věci, kterou oznámil můj společník. Rozhodl jsem se postupovat jiným způsobem, a to přes Českou inspekci životního prostředí, kam jsem poslal stížnost na porušení rozhodnutí státní správy ochrany přírody. Česká inspekce životního prostředí mi 26.10. zaslala vyrozumění mé stížnosti, kde mimo jiné uvádí, vaše stížnost je oprávněná. Nejhorší situace je u lesní správy Modrava, kde by podle LST prakticky veškerá asanovaná hmota měla zůstat na místě a ponecháno jí bylo jen 30 %. Došlo k porušení rozhodnutí vydaného útvarem Státní správy NP a CHKO. Podepsaný je ředitel inspekce ing. Petr Soukup.

Autor2:
Jak jste na sdělení České inspekce reagoval?

Josef Záhora:
Podal jsem trestní oznámení na ředitele NP ing.Ivana Žlábka a na vedoucího Lesní správy Modrava Miroslava Michnu, protože porušují zákonné rozhodnutí státní správy ochrany přírody.

Autor 1:
Jak bude reagovat ministr Kužvart? Vrátí se peníze do státního fondu? Kdo a z čeho je uhradí? Bohužel, na tyto otázky nám ministr bez uvedení důvodu odmítl odpovědět. Připomeňme si slova předtím ještě řadového politika Miloše Kužvarta.

RNDr.Miloš Kužvart:
Mnohokrát jsem tam ty vrtulníky viděl, jak se tam vznáší nad tou Šumavou, že mám pocit, že spolu s nimi se tam vznáší i duch nebo způsob politiky bývalého ministra Bendy, často velmi složitých a neopodstatněných rozhodnutí. To, co se tam nyní děje, včetně těch dotací ze státního fondu, mám pocit, že by mělo být předmětem šetření kontrolních orgánů.

Autor 1:
Ale vraťme se do přítomnosti. Jak na odhalení reagovala Správa NP? Mluvčí Kantořík v tisku uvedl, že žádný zákon ani norma nepřikazují povinné ponechávání dřeva na určitých stanovištích, a proto nelze mluvit o trestném činu. Zpochybnil tak platnost rozhodnutí státní správy, které ponechávání dřevní hmoty přikazuje.

Autor 2:
Jakou váhu má rozhodnutí orgánu státní správy? Je závazné?

Mgr. Pavel Černý, Ekologický právní servis:
Každé rozhodnutí orgánu státní správy v určité věci je závazné pro všechny zúčastněné subjekty, včetně správního orgánu, který toto rozhodnutí vydal. Je to mimo jiné dáno i principem tzv.právní jistoty, účastníků správního řízení. To znamená, každý musí vědět, jak budou vztahy tím rozhodnutím dotčené v budoucnu upraveny. Pokud by to rozhodnutí mělo být nějakým způsobem změněno, tak se to může stát jenom v zákonech stanovených případech a jenom tak, že by proběhlo znovu správní řízení v té dané věci. Takže rozhodnutí, jak vidíme, má všechny podstatné náležitosti správního řádu, tzn.výrok, odůvodnění, poučení, odvolání, kulaté razítko s podpisem oprávněné osoby. S odůvodnění je zřejmé, že tedy Správa NP požádala o vydání tohoto rozhodnutí, aby mohla provést příslušné opatření proti škůdcům, takže je výrokem tohoto rozhodnutí, které nabylo právní moci, vázán.

Autor 1:
Připomeňme si, proč se podobná rozhodnutí v NP vydávají.

Autor 2:
Proč musí pokácené stromy zůstat v lese? K čemu je to dobré?

Mgr. Ivona Matějková, doktorandka Jihočeské univerzity:
Tak především, co se týče podmáčených smrčin nebo těch vysokohorských poloh, kde jsou extrémní klimatické podmínky, tak tam ta trouchnivějící hmota představuje matečný substrát pro semenáčky smrku. Trouchnivějící dřevo se také významně podílí na druhové pestrosti v ekosystému, protože představuje vlastně vhodný substrát pro celou řadu hub, různého podkorního hmyzu a nebo třeba mechorostů. A od toho tu vlastně NP jsou.

Autor 1:
Také další porušení zákona ohrozilo přírodu v NP. Inspekce potvrdila, že správa v zákonném termínu nezpracovala napadené dřevo z polomů. Přispěla tím na namnožení brouka, což jí při současné praxi otevírá prostor k další těžbě. Místo odkorňování napadených polomů dokonce prováděla úmyslnou mýtní těžbu.

MVDr.Jaromír Bláha, Hnutí Duha:
To dřevo je padlé. Nejde jen o kácení, jde o to, to včas oloupat. Nejsou tam přitom škody na životním prostředí při asanaci polomů. Skutečně to pomáhá jenom tlumit kůrovce a ve 2.zónách by to mělo být děláno velmi precizně. My jsme v rámci tedy to řešit nějakou cestou, ne konfrontační, jsme dali podnět ministerstvu životního prostředí, dali jsme jim to na vědomí a věřili jsme, že jako zodpovědná instituce ten případ prošetří a vyvodí z něho důsledky. Dostali jsme odpověď, ze které vyvozujeme, že se tím ministerstvo nezabývalo, kde byly uváděny nepravdivé skutečnosti, kde bylo zjevné, že se ministerstvo životního prostředí, konkrétně tedy odbor ochrany lesa, snaží to zjištění zamést pod koberec a tu věc zaretušovat. Takový postup samozřejmě zavdává podezření na naplnění skutkové podstaty trestných činů, zneužití pravomoci veřejného činitele, maření úkolu veřejného činitele z nedbalosti a nadržování a rozporu podle práva.

Autor 1:
Výsledkem je trestní oznámení na Správu NP a na ředitele odboru ochrany lesa z ministerstva životního prostředí. Zajímalo nás, jaká opatření ministr Kužvart udělá, aby se podobný případ neopakoval. Ale ani na tuto otázku jsme odpověď nedostali. Kontrola v parku selhává. Za to načerno vytěžené první zóny jsou před novináři přísně střeženy.

PhDr. Vladimír Just, publicista:
Když jsem se 5.9. dozvěděl na besedě se zástupci parku, že jde o pouhých 20, 30 pařezů a já jsem měl pocit, že jich je podstatně víc, tak jsem se tam vypravil 6.9. ty pařezy spočítat, abych informoval správně čtenáře. Když jsem byl u 150.načerno vykáceného pařezu v 1.zóně, tak na mě vyrazila z křoví hlídka, která přivolala policejní vozy, celkem tři tam byly. Byl jsem předveden s tím, že jsem neoprávněně pronikl do 1.zóny. Byl jsem tam s manželkou, ta neoprávněně utrhla 12 borůvek, ještě ani neví jestli v 1.nebo ve 2.zóně. Tam to nikdo nepozná, že to je 1.zóna, protože tam to je vykácený les a divil jsem se, jaktože tam, kam já nesmím bosou nohou smí traktor. Teď jsem dostal příkaz o uložení pokuty za přestupek podle ustanovení toho a toho, já 200 Kč a moje žena 200 Kč. Já to považuji skutečně za frašku. Jestliže tam zmizely stromy řádově minimálně za 100 000 Kč, tak pokutovat někoho, kdo to jde kontrolovat a zároveň s odůvodněním, že jsem měl požádat toho zloděje, že ho jdu kontrolovat, a to několik dní předem, aby mi ten zloděj dal potvrzení, že já ho smím zkontrolovat, kolik tam ukradl dříví, to považuji za naprosto absurdní.

Autor 1:
Modravské kopce jsou holé. Podívejme se alespoň, jak bylo takové množství kvalitního dřeva zhodnoceno. Čísla, která jsme za zprávy dostali, jsou překvapivá. Vyplývá z nich, že v modravské části NP roste nekvalitní dříví. Za posledních pět let nebyl prodán ani jeden strom I.jakosti. Pouhých 16 m3 jakosti II. Jak si vysvětlit, že právě ve vysokých polohách, tedy v ideálních podmínkách pro výskyt cenných sortimentů, se minimálně stoleté smrky změnily v podřadné dříví? Vždyť kůrovec nemá na kvalitu dřeva žádný vliv. Porovnáme-li údaje se sousedními Městskými lesy s menší rozlohou a horší kvalitou dřeva, zjistíme, že měly kvality 1000x více. Je-li dřevo z NP prodáváno pod cenou, pak podle odhadů může stát přicházet o miliardy. Není právě toto důvod, proč je v NP Šumava opakovaně porušován zákon a proč se právě zde přírodě tolik nedaří?