Biosférická rezervace UNESCO
Relace: Nedej se
Televize ČT2, 12.10.2001

Autor1:
Biosférická rezervace UNESCO. 120 km dlouhé přírodní divadlo, to je Šumava. Nejhodnotnější partie jsou od roku 1991 přísně chráněné v národním parku (NP). Skutečnost ale vypadá jinak, například i takto. Bezzásahová zóna vyklizená po zemi, bezzásahová zóna vyklizená ze vzduchu. Posed v bezzásahové zóně a plastové obaly. Ohniště v bezzásahové zóně. Vyškrábané hranice bezzásahové zóny. Nákladní provoz v samotném srdci parku. Erozní rýhy a rozježděná mraveniště. Nové asfaltky, po kterých turista nesmí chodit. Vedoucí do míst, která turista nesmí spatřit a nekonečná pole pařezů v nejvyšších, těžko zalesnitelných polohách.

PhDr.Vladimír Just, publicista:
Největší problém je, podle toho českého přísloví "Ryba smrdí od hlavy", to znamená, že touto hlavou je v tom případě ministr životního prostředí, který kryje už několik let evidentní porušování zákona.

Autor2:
Máte nějaké důkazy?

PhDr.Vladimír Just, publicista:
Samozřejmě. Inspekce životního prostředí, jeho inspekce, ministra Kužvarta v květnu tohoto roku dala 100 000 Kč pokuty za odvoz, nezákonný odvoz dřeva, ze zóny č.69 - Jezerní slať. Pan ministr po této pokutě má tu drzost říci do naší nejsledovanější televize NOVA, že v žádném případě nikdy nebylo nic doloženo, že dva dny chodil po Šumavě a nic nenašel. Tak to už zavání opravdu (nesrozumitelné). Buďto pan ministr neví, co dělá jeho vlastní inspekce a nebo lže.

Autor1:
Ignorování paragrafů nepolevuje ani v době příprav zákona o NP Šumava.

Mgr.Ivona Matějková, doktorandka Jihočeské univerzity:
Je neuvěřitelné, že v současné době, kdy se projednává nový zákon o NP Šumava, dochází k dalším devastacím přírody. Jak jsem se letos přesvědčila při terénních pochůzkách, tak jsou to velmi závažné případy. Objevila jsem další krádeže dřeva z 1.zón, posunování hranic v neprospěch 1.zóny a kamuflování pařezů.

PhDr.Vladimír Just, publicista:
Svévolné posunování hranic 1.zón. Park postupuje tak, že vždycky něco vytěží, a aby se na to nepřišlo, tak posune tu zónu směrem do slati.

Mgr.Ivona Matějková, doktorandka Jihočeské univerzity:
Pořídila jsem pár fotografií. Například na této vidíte čerství pařez natřený tmavou barvou, aby nebyl vidět od cesty. Tady vidíte povalový chodníček, vedoucí skrze slať nikoliv pro turisty, ale pro vytahování dřeva.

PhDr.Vladimír Just, publicista:
Já jsem tam objevil další mizení dřeva z 1.zón. Jsem ochotný, znovu to na kameru říkám, pane ministře, vám to ukázat kdykoliv, abyste nelhal příště, že tam nic takového není. Odvoz dřeva i z 2.zón, kde tedy mělo zůstat 20 - 100 % a není tam ani klacek, a pak jsem objevil čihadlo v 1.zóně, uprostřed 1.zóny je z oloupaných kmenů, které měly zůstat k zetlení, postaveno nové čihadlo.

Autor1:
Požádali jsme ministerstvo, aby nejasnosti vysvětlilo. A odpověď?
Nebudeme poskytovat žádné informace.

Mgr.Ivona Matějková, doktorandka Jihočeské univerzity:
Tady se můžete podívat, co umí vykouzlit příroda a tyto krásné, pralesovité části vystřižené jako z Klostermanna se u nás devastují a nevratně ničí.

Autor2:
Myslíte si, že za tohoto stavu se sebelepší zákon může tu situaci nějak změnit?

PhDr.Vladimír Just, publicista:
Myslím si že ne, že když tam budou gauneři a dřevožrouti, tak to bude pokračovat pořád dál, ale jde o to, aby ten zákon zamezil, aby lidé typu ing. Žlábka nebo ing. Zatloukala z toho mohli mít profit.

Autor1:
Zanedlouho budou poslanci projednávat zákon o NP Šumava. Do druhého čtení bude patrně předložený jediný pozměňovací návrh, který ve spolupráci s některými obcemi vypracovalo ministerstvo životního prostředí a Správa NP. Podle ministra je to kompromis vyhovující přírodě, obcím i krajům.

Ing. Pavel Stelzer, radní Plzeňského kraje:
Tento poslední návrh si myslím, že kdyby jako tandentokomplex prošel parlamentem, tak by byl určitý základ, na kterým by se dalo dál stavět.

Autor1:
Zástupci Jihočeského kraje však tuto verzi kritizují.

Dr.Jiří Vlach, zástupce hejtmana:
Trváme na některých principech, zejména na tom, aby krajina nemohla ani kraj, ani obce nemohly být obejity při příjímání základních dokumentů, také na tom, aby ten absurdní stav, kdy je moc nahromaděna v jednom úřadě, kde Správa NP a hospodaření a státní správa, všechno je v jednom baráku vlastně pod velením jednoho člověka. To jsou pro mě ty klíčové věci. Také bychom rádi, aby ochranné pásmo bylo stanoveno regulérně, podle zákona 114.

Autor1:
Po dlouhotrvající diskusi odhlasovali Jihočeši usnesení, v němž požadují výrazné dopracování ministerského návrhu.

Autor2:
Znamená to, že ministerstvo nepodporuje ten komplexní, pozměňovací návrh, který připravilo ministerstvo ve spolupráci se Správou NP?

Dr.Jiří Vlach, zástupce hejtmana:
Se Správou NP a s některými obcemi. Ono je to hrozně složité to říci jednou větou, protože na některých věcech došlo k dohodě, takřka se všemi a je to tam vyřešeno, ale tím kruciálním problémem jsou záležitosti, které tam vůbec řešeny nejsou, například zpřesnění procesu přijímání plánu péče. Dneska je to tak, že tento "zákon zákonů pro NP", když všechny obce budou proti, oba dva kraje budou proti, teoreticky i Rada NP kdyby byla proti, tak stejně ministerstvo ji datuje absurdní.

Autor1:
Také nevládní organizace návrh v této podobě odmítají, neboť zásadní problémy neřeší a některé body dokonce popírají samotný smysl existence NP.

Mgr.Vítězslav Dohnal, Ekologický právní servis:
Podle navrhované úpravy by to dopadlo tak, že v 1.zónách NP, tedy v těch nejcennějších oblastech by bylo nařízeno vždy a za všech okolností proti kůrovci zasahovat, a to bez souhlasu orgánů ochrany přírody, bez souhlasu ministerstva životního prostředí apod. To znamená, že by se to kácení odehrávalo bez jakékoliv kontroly.

MVDr.Jaromír Bláha, Hnutí Duha:
Veškeré organismy, které vlastně se zapojují do koloběhu života a hmoty v ekosystému, které jsou pouze v hospodářském lese označované za škůdce, tak podle názorů ministerstva životního prostředí a Správy NP nemají v ekosystému v NP místo. Základní princip NP podle mezinárodních pravidel je přitom ochrana přírodních procesů.

Autor2:
Takže to by byl vlastně konec NP?

MVDr.Jaromír Bláha, Hnutí Duha:
Takže podle toho zákona by ten NP byl NP zase jenom na papíře a tentokrát potvrzeno zákonem.

Autor1:
Požádali jsme ministerstvo, aby nejasnosti vysvětlilo. A odpověď? Nebudeme poskytovat žádné informace. A basta. Dříve, než se budeme zabývat dalšími nedostatky návrhu zákona, připomeňme si důležité momenty z historie NP Šumava. Ty jsou totiž klíčem k pochopení současné situace. NP Šumava byl vyhlášen v roce 1991 vládním nařízením a hned jeho začátky jsou označovány za veliký podraz. Správa NP sice vypracovala plán péče, obhájila jej na mezinárodním workshopu a získala podporu šumavských starostů, realizovat ho však nemohla.

Autor2:
Ochrana přírody narážela hned na počátku na zásadní problém, proč?

Petr Ješátko, bývalý pěstební inspektor NPŠ:
Ty prohlášení NP zde hospodařily Vojenské lesy a statky a Lesy ČR. Ty dobře věděly, že roční etát těžební na Šumavě je 200 000 m3, to znamená, že se blížil ke 300 mil.Kč ročních tržeb za dříví a teď je jasné, že se nechtěli zbavit tučného sousta.

Autor1:
V roce 1993 začal platit zákon 114. Podle něho měla hospodaření v lesích převzít Správa NP. Když ale vedení začalo plnit nový zákon a lesy přebírat, zasáhlo nečekaným způsobem ministerstvo.

Petr Ješátko, bývalý pěstební inspektor NPŠ:
V roce 1993 dostal ředitel NP fax z ministerstva životního prostředí, kde ing. Urban, státní úředník, zakazuje realizovat zákon 114. Doslova píše. Z příkazu pana ministra Františka Bendy vám zakazuji podnikat jakékoliv další kroky směřující k převzetí lesů. To je prostě tragédie, když státní úředník zakazuje realizovat zákon.

Autor2:
A jak se tenkrát zachoval ředitel NP?

Petr Ješátko, bývalý pěstební inspektor NPŠ:
Inženýr Kec, po dohodě se starostama obcí, tento fax nerespektoval, příkaz ministra nerespektoval, ale lesy začal přebírat a lesy převzal.

Autor2:
Co se dělo dále?

Petr Ješátko, bývalý pěstební inspektor NPŠ:
V říjnu byl odvolán.

Autor1:
V roce 1994 jmenuje ministr Benda novým ředitelem parku svého úředníka ing. Žlábka. Tvář parku se pak rychle mění. Souvislá, bezzásahová území je rozsekáno do 135 neživotaschopných ostrůvků a mezi ně pak vyráží těžká technika. Výhled těžeb v NP byl přitom vypracován už v roce 1992. Podivuhodná souvislost.

Petr Ješátko, bývalý pěstební inspektor NPŠ:
Výhled těžeb v NP na 40 let v 1.zónách i ve 2.zónách zpracoval Lesprojekt v Českých Budějovicích a shodou okolností pracovníci z Lesprojektu v Českých Budějovicích dnes v NP Šumava jako zaměstnanci NP, plánují těžby opět a zpracovávají lesní hospodářské plány. Tady vidíte, jak byly plánované těžby nebo výhled těžeb v 1.zónách, že se tam tedy vyskytovaly rezonační výřezy a těžby ve 2.zónách. Ten výhled se, shodou okolností, shoduje i s dnešním plánem péče, který uvažuje na 40 let do roku 2030 hospodařit. V roce 1992 to Lesprojekt zpracoval včetně 1.zón, těžby v 1.zónách. Nesouvisí s tím i rozdrobení 1.zón do 135 malých ostrůvků v roce 1995?

Autor1:
Pravidla i NP se po nástupu nového vedení mění. Mění se ale kupodivu i kvalita dřeva. S účetní evidence vyplývá, že od nástupu nového vedení cenné sortimenty záhadně zmizely.

Autor2:
Je možné, že by z ničeho nic začalo růst na Šumavě nekvalitní dříví?

Petr Ješátko, bývalý pěstební inspektor NPŠ:
To snad nám vysvětluje jen pan náměstek Běle. Podívejte se, vždycky na Šumavě rostlo kvalitní dřevo, proto i dneska překupnické společnosti vyvážejí dřevo do zahraničí.

Autor1:
O podvodech vykazování dřeva jsme dokonce odvysílali konkrétní důkazy. Výkon šumavské policie je však podezřele nulový. Trestní oznámení bylo dokonce odloženo na základě nepravdivého tvrzení Správy NP. Policie se ani nenamáhala ověřit fakta.

Autor2:
Jak hodnotíte prozatím probíhající šetření trestní?

Petr Ješátko, bývalý pěstební inspektor NPŠ:
Pan ministr prohlásil, že 18 trestních oznámení bylo odloženo. Způsob vyšetřování je někdy veden na tak laické úrovni, že diví řada lidí, když rok se šetří přibližování nebo ukradení dřeva vrtulníky a po roce se teprve vyslechnou svědci. Když vám státní zástupce řekne, že ví o co se jedná, ale že se jedná o politickou věc, tak myslím, že to značí víc, než co jiného.

Autor1:
Neutěšená minulost nás dovedla k žalostné přítomnosti. Některé obce už ministerstvu nevěří a raději volí odtržení od NP. Jaký zákon může vzniknout v takové atmosféře? Diskutovaný návrh podle právníka ani ty nejvážnější problémy neřeší.

Mgr.Vítězslav Dohnal, Ekologický právní servis:
Neřeší hospodaření v lese ani jeho oddělení od státní správy. Zákon sice zmiňuje, že budou na území NP fungovat jakési dva subjekty, to je správní úřad a Správa NP jako příspěvková organizace. Ovšem říkám, že ten správní úřad, což je státní orgán, orgán ochrany přírody, který by měl dohlížet nad vším, co se v NP děje, tak ten vlastně vykonává jenom tu státní správu, tedy vydává souhlas, vydává povolení apod. Ovšem k tomu, aby mohl souhlas vydat, samozřejmě potřebuje nějaké odborné podklady. Ovšem tyto odborné podklady si nepřipraví sám podle nového návrhu, ale připraví mu je Správa NP. Správnímu úřadu nezbude nic jiného, než uvěřit odborným podkladům Správy NP a povolení vydat.

Autor1:
Kritizován je i navržený model fungování Rady NP. Ředitel si například bude opět moci najmenovat takové odborníky, kteří mu vše odkývají.

Mgr.Vítězslav Dohnal, Ekologický právní servis:
Návrh zákona, toho nového zákona, tuto situaci neřeší. Opět je tam dána libovůle, možnost vedoucího Správy NP jmenovat odborné pracovníky nebo odborné členy Rady NP bez jakéhokoliv návrhu. Není řešena, kolikrát za rok se Rada NP schází, o čem konkrétně rozhoduje, jakou formou o tom rozhoduje, není tam dán ani počet členů Rady NP, není tam řečeno, jaká je schopnost usnášení apod. To všechno nám nezaručuje, že ta rada bude nezávislá, že bude veřejně kontrolovatelná, že bude dobře zajišťovat spolupráci obcí a státní správy.

Autor2:
Jak si vysvětlujete, že obce vůbec schválily něco takového?

Mgr.Vítězslav Dohnal, Ekologický právní servis:
Já si to nedokážu moc vysvětlit. V poslední fázi asi daly na sliby ministerstva a Správy NP a na možnosti nějakých, blíže nespecifikovaných kompenzací a podporují tento návrh, řekněme kompromisní.

Autor1:
Ministerstvo životního prostředí nám odmítlo poskytnou informace. My mu pro změnu poskytneme tyto záběry. Po cestě na Filipovu huť jsme spatřili v 1.zóně auto strážní služby. Zajímalo nás, proč zaparkovali právě zde, když silnice i s odstavnou plochou je nadosah. Šli jsme se tedy podívat. Hluk motorové pily utichl.

Autor2:
Vy stojíte v 1.zóně?

Strážní služba:
Tady je 1. zóna? Tady není 1.zóna.

Autor2:
Tady jsou značky, že je to 1.zóna.

Strážní služba:
To jsou staré značky.

Autor2:
To jsou staré značky? Proč jsou tady značky, když neplatí?

Strážní služba:
Protože je nikdo neoškrabal.

Autor1:
Nejen podle značek, ale i podle mapy to 1.zóna je. Když odjeli, vydali jsme se hledat, co jsme intuitivně tušili. Naši pozornost upoutal posed.

Autor2:
Takže tady je čerstvý řez, tady na zemi jsou čerstvé piliny. Tak tady naházeli větve, je to ještě plné smůly a tady je špička toho stromu, to je vidět. Tak tady v těch místech stály dva stromy vedle sebe. Vypadá to, že jsme je vyrušili v akci. Zřejmě měl padnout i ten druhý strom, aby se jim lépe mířilo na tuto část louky.

Autor1:
Dostane tento park nejen paragrafy, ale i vedení, které je bude respektovat?