Vytunelování Šumavy?
Relace: Klekánice
ČT1, 2.7.2002
Autor: Maria Křepelková
Moderátor: Petr Bohuš

Moderátor (Petr Bohuš):
Hrozí šumavskému národnímu parku zkáza? Vedení parku nechává údajně nelegálně těžit dřevo, se kterým prý navíc kšeftuje. Ekologové proto chtějí, aby park raději udržovala obecně prospěšná společnost. Stát zase chce šumavský národní park rozprodat soukromníkům. Starostové obcí na Šumavě ale tvrdí, že soukromníky v hospodaření neuhlídají.

V březnu roku 1991 byl tehdejší vládou vyhlášen Národní park Šumava o rozloze téměř 70 tisíc hektarů. Za těch 11 let slýcháme o tomto překrásném území naší republiky především katastrofické zprávy. Národní park Šumavu likviduje kůrovec. Současné vedení Správy Národního parku Šumava těží tam, kde je to zakázané a kšeftuje se dřevem. Stát prodává pozemky v Národním parku Šumava spekulantům za pár korun. A ta poslední? Někteří ekologové v čele s Hnutím Duha chtějí Šumavu vytunelovat založením obecně prospěšné společnosti, která by na Šumavě měla hospodařit a hovoří se o privatizaci šumavských lesů.

Miloš Kužvart, ministr životního prostředí:
Víme, co naší zemi privatizace zhruba před 10 lety přinesla - tunely, tunely, tunely.

Jaromír Bláha, Hnutí Duha:
Jediný, kdo může Šumavu nyní tunelovat, je Správa Národního parku a ministerstvo životního prostředí.

Právě Hnutí Duha podrobuje jak Správu Národního parku Šumava, tak ministerstvo životního prostředí veřejné kritice. A právě Hnutí Duha prosadilo do nového zákona o Šumavě, který nebyl parlamentem přijat, založení obecně prospěšné společnosti. Ta by měla hospodaření převzít od Správy Národního parku Šumava. Právě tuto snahu nazval ministr Miloš Kužvart pokusem o vytunelování Šumavy.

Petr Ješátko, bývalý zaměstnanec Správy Národního parku Šumava:
Divím se drzosti pana Kužvarta, že toto vůbec mohl říci, když je jemu, panu ministrovi, tisíckrát prokazováno, že tady dochází k úniku dřeva, že jsou tady zloději.

Posláním Národního parku Šumava je uchování a zlepšení přírodního prostředí. Celý park je tak jako všude ve světě rozdělen do tří zón. V první by neměla zasahovat lidská ruka a Správa národního parku Šumava, v čele s ředitelem Ivanem Žlábkem, by měla zajistit, jak ono nezasahování v prvních zónách, tak řádnou péči o celý Národní park Šumava.

Petr Ješátko, bývalý zaměstnanec Správy Národního parku Šumava:
Nejedná se o péči, pan Žlábek o lesy nepečoval, on zde ani nehospodařil, on zde raboval.

Ivan Žlábek, ředitel Správy Národního parku Šumava:
To je zase jedna veliká lumpárna, která s veřejnosti říká, že za Žlábka šly těžby nahoru, a ty šly proto, že ten hospodář přede mnou se na to vykašlal.

Petr Ješátko, bývalý zaměstnanec Správy Národního parku Šumava:
Po nástupu pana ing. Žlábka do funkce ředitele se na Šumavě rozvinuly holoseče. On to dneska svádí na kůrovce. O kůrovce vůbec na Šumavě nejde. Na Šumavě jde o kšeft se dřevem.

Ivan Žlábek, ředitel Správy Národního parku Šumava:
To je absolutní nesmysl, protože já jsem sem byl naopak dán proto, abych ten kůrovcový problém pokud možno vyřešil.

Petr Ješátko, bývalý zaměstnanec Správy Národního parku Šumava:
Kalamitní štáb v roce 1993 v srpnu konstatoval, že kalamita na území Šumavy je zvládnuta. To trvalo až do roku 1995 do nástupu ředitele Žlábka. Když ing. Žlábek nastoupil, rozdrobil první zóny a zakázal i monitory kůrovce, bylo jasné kůrovce na Šumavě namnožit.

Ivan Žlábek, ředitel Správy Národního parku Šumava:
To je snad to nejhorší nařčení, který mi kdo může říci, že jsem schválně rozšířil kůrovce v Národním parku Šumava, abych potom mohl těžit. Ona už ta věta je ode mne okřídlená, já ji pořád opakuji - za mě, pokud tady mám dělat ředitele, tak se nikdy neuříznul a neuřízne se z ekonomický důvodů.

Hnutí Duha spolu s dalšími ekology tvrdí, že Správa Národního parku Šumava dřevo těží a dokonce i v prvních zónách. Správa naopak dokazuje, že kácení stromů napadených kůrovci v prvních zónách povolila jenom proto, aby les ochránila, aby na Šumavě nevznikly kilometry mrtvého lesa, jak se to stalo na Modravě.

Antonín Schubert, starosta obce Modrava:
To, že kůrovcová kalamita na správním území obce Modravy přerostla v katastrofu, dokladuje jeho posun za jeden rok o 1 km. To je obrovský posun a kdyby se toto nechalo, tak ne že by nastupoval nějaký útlum kůrovce, nikoliv, ten kůrovec by převálcoval Modravu. A co by měla Modrava vytvořeno, kdo by se šel podívat do takového lesa, za jakou turistickou atrakcí?

Stanislava Barantalová, starostka obce Borová Lada:
Já nejsem příznivcem velkého kácení, ale na druhou stranu si myslím, že prostě ty lesy nejsou takové, aby se samy ochránily, aby samy přežily, protože ten kůrovec prostě tady řádí, řádíval i za Schwarzenbergů a řádil i předtím, byly tady velké kalamity. A myslím si, že prostě v tuto dobu ten les dožívá ten věk, protože byl vysázený jako les hospodářský.

Miroslav Beneš, poslanec Parlamentu ČR:
Proto já spíše stojím na straně těch, kteří říkají - pojďme těžbou, protože to je těžba, tomu lesu pomoci.

Správa Národního parku Šumava tedy lesům těžbou pomáhá. Vrtulníky odstraňuje i dřevo z prvních zón, kde by mělo zůstat ležet. A je to opět Hnutí Duha, které kritizuje způsob prodeje dřeva, jeho nepřehlednost. Nevěří, že na Šumavě se těží pouze dřevo třetí kategorie. Upozorňuje Českou inspekci životního prostředí, podává řadu trestních oznámení, která jsou kvůli neznámému pachateli odkládána.

Petr Ješátko, bývalý zaměstnanec Správy Národního parku Šumava:
Dřevo ze Šumavy je vykupováno těžařskými společnostmi a to je potom odváženo do Německa a do Rakouska, takže když vám Národní park Šumava předloží, kolik dřeva vyvezl, tak ten management, který je do toho zapojený, by byl hloupý, kdyby to vyvážel přímo, protože ty peníze by měl stát. Takhle to vyveze přes spřátelené dřevařské společnosti a vyveze to do Německa, do Rakouska a tam se to dřevo teprve zpeněží, protože na hranicích nikdo neprokáže, jakou kvalitu dřeva jste odvezli.

Ivan Žlábek, ředitel Správy Národního parku Šumava:
Takových 6 až 7 % vyvážíme do zahraničí, 6 až 7 % jde mimo region a celý zbytek zůstává tady v regionu.

Jan Jelen, bývalý starosta obce Nová Pec:
Dřevo se prodává přímo v lese, ti překupníci to od nich kupují, vyváží se to do Německa. A ten systém je trošíčku takový zvláštní, protože správa aby obhájila to, že nezasahuje v těch krásných cenných lesích, tak vlastně všechno dřevo se vykazuje ve třetí třídě kvality a ti překupníci to v tom lese v těch třetích třídách kupují, ale velice pochybuji o tom, že to v těch třetích vozí do Německa. Tam si spíš myslím, že to vozí v těch jedničkách a tam na tom stát dost prodělává.

Petr Ješátko, bývalý zaměstnanec Správy Národního parku Šumava:
Na Modravě se vytěžilo např. za 5 let 264 tisíc kubíků, z toho rezonance ani kubík, tzn. kvality jedna, a druhé kvality pouze 16 kubíků. To je prostě výsměch celému lesnictví. Poznal jsem kalamity za minulá léta, např. v roce 1984 největší kalamitu, kde jsme vybrali tisíce kubíků loupaček, ale byl zájem to dřevo vybírat, protože to šlo do státního podniku, dneska to jde svým kamarádům.

Ivan Žlábek, ředitel Správy Národního parku Šumava:
Ten, který vám tvrdí, že bychom měli vyrábět rezonanci, tak zkrátka je to podvodník, protože to dobře ví, že rezonanci z nahodilých těžeb jde udělat zcela výjimečně, ale my té úmyslné těžby, nějakou děláme, ale z té, ze které by se dala rezonance udělat tak do 10 %.

Miloš Kužvart, ministr životního prostředí:
Pokud získáváte dřevo z polomů nebo z vynucených těžeb z kůrovcové kalamity, tak absolutně nikdy to nemůže být zařazeno do kategorie rezonanční, ale to je spíš problém vzdělání některých aktivistů Hnutí Duha.

Libor Ambrozek, poslanec Parlamentu ČR:
V otázka té kvality ty diskuse podle mě nikdy neskončí. Podle mě to není schopno zkontrolovat ani ministerstvo životního prostředí. To by opravdu musel v těch oblastech, kde se dá předpokládat dřevo podstatně vyšší kvality, tak stát asi u každé těžby inspektor nebo někdo nezávislý, ale z tou kvalitou to vidím jako problém.

Asi těžko bude u každého poraženého stromu jeden nezávislý odborník, a tak bude záležet pouze na odpovědnosti Správy Národního parku Šumava, zda skutečně nebude docházet k podvodům.

Jaromír Bláha, Hnutí Duha:
Největší problém Národního parku Šumava je to, že se k němu jeho správci nechovají jako k Národnímu parku Šumava, že se ve druhých zónách legitimně těží dřevo, že se kácí stromy i v těch nejcennějších ekosystémech, tzv. jádrové, neboli první zóny.

Miloš Kužvart, ministr životního prostředí:
Jestli Hnutí Duha to nazývá těžbou, tak je zase vidět, že jsou vedle jak ta jedle, ale ta tam není, tam jsou spíše smrkové monokultury. Nejde o těžbu v prvních zónách, pokud se týká prvních zón, jedná se pouze a jedině o diferencované zásahy proti kůrovci.

Petr Ješátko, bývalý zaměstnanec Správy Národního parku Šumava:
Vrcholem je, že i z těch prvních zón se dneska ztrácí dřevo, které tam má zůstat v přírodním procesu, tzn. k rozpadu.

Vladimír Just, publicista:
Paní redaktorko, to je čistá krádež, protože ty kmeny byly odepsány. V prvních zónách musí všechno zůstat ležet, to se pokácí, oloupe. Tam to musí zůstat ležet. Já vidím až 80 pařezů, na některém místě 165 pařezů a nejsou u něj kmeny.

Vladimír Just ohlásil České inspekci životního prostředí, že objevil v první zóně pařezy bez kmenů. Ta shledala jeho podnět jako oprávněný a správě vyměřila pokutu. Pokutován však byl i Vladimír Just, pro změnu Správou Národního parku Šumava, protože neoprávněně vstoupil do první zóny.

Libor Ambrozek, poslanec Parlamentu ČR:
Těžbu dřeva v prvních zónách zakazuje zákon. V podstatě dnes se koná jenom na základě výjimek, které navíc uděluje samotná správa. Zase to není dobrá praxe. Já si myslím, že pokud první zóny stanovíme dobře, že bychom měli říci jasně, že se v nich zasahovat nebude. A pokud tam došlo k porušení, tak by měla konat Česká inspekce životního prostředí.

Jaromír Bláha, Hnutí Duha:
Prakticky všechny naše podněty, které jsme dávali České inspekci životního prostředí, byly shledány jako oprávněné. Ministerstvo životního prostředí pochopitelně na to muselo reagovat jako odvolací orgán a ta jejich reakce jenom potvrdila, že kryjí jejich přestupky.

Libor Ambrozek, poslanec Parlamentu ČR:
To není jenom příklad Šumavy, ale jsou to stovky dalších příkladů, kdy Česká inspekce životního prostředí vydá rozhodnutí a ministerský odbor to rozhodnutí ruší.

V roce 1995 ředitel Správy Národního parku Ivan Žlábek rozdrobil první zónu na 135 ostrůvků, což je světový unikát. Podle něj proto, aby mohli efektivně zasahovat proti kůrovci, podle Hnutí Duha proto, aby mohli beztrestně těžit dřevo.

Jaromír Bláha, Hnutí Duha:
Hnutí Duha se snaží prosadit scelení těch prvních jádrových zón a zachování smyslu jejich poznání, tedy zachování přírodních procesů, zachování přírodního vývoje těchto nejcennějších částí Šumavy.

Vladimír Just, publicista:
Mně nejvíce jako turistovi vadí to, že tam nesmím, že se tam znovu objevilo pásmo a postupně se zvětšuje, kam turista pěší nohou nesmí. Údajně pod záminkou, že by rušil tetřeva hlušce a přitom tam smí traktor, smí tam helikoptéra, smí tam těžký povoz a on tam nesmí. Mám vážné podezření, že právě proto, aby neviděl, co se ta děje.

Petr Ješátko, bývalý zaměstnanec Správy Národního parku Šumava:
U nás zakazují to krásné velkolepé divadlo přírody, které by v prvních zónách mělo vznikat bez vlivu člověka.

Ivan Žlábek, ředitel Správy Národního parku Šumava:
Protože ty první zóny jsou citlivé i na sešlap atd., tam by skutečně měl člověk chodit výjimečně. Pouštíme tam třeba fotografy, přírodovědce, může se tam třeba vykopat i sonda, když se dělá nějaký průzkum a tak, ale pokud je těch prvních zón takhle málo, tak skutečně si zaslouží tu maximální špičkovou ochranu.

Zatím co u nás můžete do první zóny vstoupit jen po vyznačených cestičkách, kterých je málo, v sousedním Bavorském lese, kde je národní park třikrát menší než u nás a kde proti kůrovci v prvních zónách nezasahovali, mohou návštěvníci sledovat, co příroda umí a první zóny tam mají všeho všudy čtyři.

Antonín Schubert, starosta obce Modrava:
Rozparcelování první zóny bylo takřka účelové, bylo asi potřebným krokem, ale měla by nastoupit každopádně teď praxe, kdy ty první zóny by se měly scelit a vytvořit skutečně komplex ochrany přírody, protože v málo hektarech nemůže vlastně ten ekosystém fungovat.

Vladimír Just, publicista:
Já tomu říkám, že to je eutanázie, že se tam vlastně ty stromy nenechají zemřít, aniž se jich kdo ptá, tak se jim ukončí předčasně život, s tím, že údajně jednou tam bude možná ten jediný správný zdravý les, ale to už současný lidi, kteří s tím dřívím kšeftují, bolet nebude, protože to bude za 100, za 200, za 300 let. A co vím už teď, je to, že to bude les stejnověký. Čili stejnou chybu, jakou dělali naší předkové, kteří o ekologii nevěděli nic, národní parky nezakládali, tak stejnou chybu opakuje správa, protože zakládá stejnověký porost.

Bylo to před 120 lety, kdy zásluhou kůrovcové kalamity vznikly na Šumavě holiny a Schwarzenbergové tam nechali vysázet smrkové lesy, hospodářské lesy určené k těžbě. A historie se opakuje, dnes ovšem v Národním parku, kde by se těžit nemělo, kde by příroda měla být ponechána sama sobě.

Jiří Frydlewicz, starosta obce Kvilda:
My v žádném případě nechceme, aby se Šumava stala pralesem. A vytvoření bezzásahových prostor na území 54 tisíc hektarů, jak se to původně předpokládalo, je to špatně a domníváme se, že pro život těch občanů, kteří jsou tady, takovéto obrovské území nevytváří žádný předpoklad perspektivy.

Jan Jelen, bývalý starosta obce Nová Pec:
Obec nemůže být součástí Národního parku Šumava, protože je to v rozporu s posláním parku spolu s celkovou filozofií, protože Národní park Šumava je o navracení se přírodních procesů do minula a všichni to umí, les to umí, mechy to umí, houby to umí, i zvířata a všechno, ale člověk se neumí vrátit do minula, aby řekl, že přestane jezdit autem a nebude mít elektriku, to zase nejde.

Obcím se v Národním parku Šumava lehce nežije, měly by žít z turistického ruchu, ale nežijí. Zanikají pily, rekreační střediska, ubytovací kapacity. Obce nemohou rozhodovat o tom, zda na jejich území bude kupříkladu lyžařský areál či lanovka, tak jak si to přáli v Nové Peci, kde již dlouho bojují o zřízení lyžařského vleku na Smrčině.

Miroslav Beneš, poslanec Parlamentu ČR:
Ono to opravdu chce pobavit se v té šumavské hospodě třeba s nezaměstnanými z bývalé pily, kteří se koukají, jak se dřevo z jednoho konce Šumavy vozí na pilu na druhý konec a na tomto prvním konci lidé ztrácí práci. Chce to možná mluvit s hospodskými, kteří chtějí poskytnout občerstvení turistovi a vlastně nemohou, protože mají zakázáno z maštale udělat nějakou malou restauraci.

A zatím co Správa Národního parku Šumava a obce hledají kompromis mezi ochranou přírody a životem lidí, kteří tam bydlí, stát zákonem v roce 1999 rozhodl o prodeji půdy i ve třetích zónách Národního parku Šumava.

Michal Bureš, mluvčí Pozemkového fondu ČR:
Do těch nabídek se mohou přihlásit samostatně hospodařící rolníci, kteří v tom katastru hospodaří, společníci obchodních společností, členové družstev, vlastníci nejméně 10 ha půdy v tom katastru, tzn. že to jsou všechno fyzické osoby, které mají české státní občanství, nikoliv firmy, a oprávněné osoby.

Václav Veselý, starosta obce Srní:
Nesouhlasíme s prodejem pozemků od Pozemkového fondu, protože před třemi lety jsme požádali Pozemkový fond, aby nám některé pozemky předal, buď za úhradu nebo bezplatně, do dneška nebylo vyhověno.

Stanislava Barantalová, starostka obce Borová Lada:
Pokud nám to stát nechce předat, tak ať nám je prodá za tu cenu, kterou vydává těm restituentům. My je koupíme a budeme se starat, aby teda ty obce k něčemu vypadaly.

Jiří Frydlewicz, starosta obce Kvilda:
A jestliže v obcích jsou pozemky, které by se daly prodat lidem, kteří by tady chtěli podnikat, tak ta obec by to měla vědět lépe, než nějaký třeba pozemkový fond nebo stát, jestli si to kupuje na spekulaci, jestli bude čekat, až přijde unie, že to prodá dráž apod.

Stát pozemky v třetích zónách prodává asi za 3 Kč za metr čtvereční. Koupil si je kupříkladu bývalý místopředseda českokrumlovské privatizační komise, nebo bývalý ředitel Pozemkového fondu z Českého Krumlova.

Miloš Kužvart, ministr životního prostředí:
My se chováme naprosto opačně než státy EU. Tam vykupují soukromé pozemky na území parků národních, my je tady prodáváme. Je to absurdní.

Řadu let je Správa Národního parku Šumava pod kontrolou Hnutí Duha. Řadu let Hnutí Duha dokazuje, že boj s kůrovcem je jen záminkou pro kšeft se dřevem, že jde o tunelování Šumavy. Až v tomto roce se karta obrátila, poslanec Ambrozek do zákona o Šumavě prosadil návrh na založené obecně prospěšné společnosti, která by sama v Národním parku Šumava hospodařila. Strhla se bouře kritiky.

Miloš Kužvart, ministr životního prostředí:
Uvědomme si, že na OPS bychom převáděli obrovský majetek a že by během krátké doby se stala prakticky neřiditelnou.

Petr Ješátko, bývalý zaměstnanec Správy Národního parku Šumava:
Obecně prospěšná společnost, aby teda obce mohly participovat na tom, co tady vyrostlo, mohly by z toho žít, ale to neznamená, že by si mohli, ta obecně prospěšná společnost, těžit, co by chtěla. Já osobně to považuji jako už to poslední. Slušný management zajistí - tak jako v Bavorsku a všude jinde - normální rozvoj obcí, normální péči v národním parku.

Libor Ambrozek, poslanec Parlamentu ČR:
V podstatě jsme tím sledovali myšlenku, která se uplatňuje v ochraně přírody v řadě evropských zemích, kdy ta Správa Národního parku vlastně vykonává ten výkon státní správy a má o to území jaksi metodicky pečovat a tu konkrétní těžbu dřeva nebo zalesňování provádí někdo jiný, aby ta správa nebyla motivována na to, co vytěží a neříkalo jí tak ministerstvo - musíte více těžit, aby jste měli více peněz na svůj provoz.

Ivan Žlábek, ředitel Správy Národního parku Šumava:
Ta správa skutečně má pravomoc nad ohromným vlastnictvím a s ním musí nějak zacházet. A to si skutečně nedovedu představit, jak by se toto vlastnictví v miliardách korun, jak by se předalo obecně prospěšné společnosti, což je vlastně privatizace.

Stanislava Barantalová, starostka obce Borová Lada:
Ta OPS, to byla práce hlavně Duhy a je paradox, že Duha je takový ochránce přírody a návrh OPS, kde vlastně každý hajný bude odměňován podle toho, kolik se vytěží.

V roce 1993 byla na Správě Národního parku Šumava připravena smlouva mezi správou a soukromou firmou Parkservis, ta měla po dobu 30 let a nevypověditelně hospodařit s celým Národním parkem Šumava.

Ivan Žlábek, ředitel Správy Národního parku Šumava:
Na tu smlouvu, která nikdy nebyl podepsána - a já ji mám, a musím říci, že mezi textem, který se objevil v zákonu a textem té smlouvy, je jaksi mnoho podobných rysů. Tu akci, aby ta managementová organizace byla obecně prospěšná společnost, považuji za pokračování Parkservisu.

Václav Veselý, starosta obce Srní:
Vidím souvislost mezi stávajícím návrhem OPS a bývalým Parkservisem, že vlastně titíž lidé, kteří to organizovali tenkrát, stojí za Hnutím Duha a viděl jsem to konkrétně na území parlamentu, když šéf Hnutí Duda, doktor Bláha, to tam hustil poslanci Ambrozkovi do hlavy a za ním stál tehdejší iniciátor, bývalý náměstek Národního parku inženýr Krejčí.

Libor Ambrozek, poslanec Parlamentu ČR:
Já jsem o těchto souvislostech slyšel, slyšel jsme jméno pana Krejčího, který tedy stál za Parkservisem, a dnes podle některých informací ovlivňuje Hnutí Duha, které se podílelo na tom vytvoření návrhu OPS. Na můj dotaz mi přátelé z Hnutí Duha potvrdili, že pan Krejčí s nimi nemá nic společného.

Miloš Kužvart, ministr životního prostředí:
Vím o tom něco, ale já nechci běhat po soudech, aby mě tam vláčeli různí lidé mravně pokleslí, ale každopádně je to tady. A znova, ptejme se, komu by prospělo, aby velmi netransparentním způsobem se nakládalo s majetkem parku?

Jaromír Bláha, Hnutí Duha:
V případě, že by byl návrh na zřízení OPS přijat a některé ty hospodářské činnosti mu byly svěřeny, tak by o zakázkách rozhodovala nejen Správa Národního parku Šumava, ale by tam i lidé z obcí, byli by tam i lidé z rady Národního parku Šumava. Patnáct lidí se na tunelování prostě nedomluví, zatímco tři ano.

Ptáte se, kdo má pravdu? My také. Je těžké rozhodnout, zda správa se chová jako správný hospodář, či nikoliv. Určitě tam není úplně vše tak, jak má být, ale měla by být nahrazena OPS? Kdo a jak zajistí zase její průhlednost? O co vlastně na Šumavě jde?

Miroslav Beneš, poslanec Parlamentu ČR:
Ve chvíli, kdy se spustil ten humbuk, tak jsem pochopil, že mnohým nejde o ochranu přírody, ale o to nakládání s těmi lesy a stromy.

Ty stromy představují miliardové hodnoty a hospodaření s nimi je určitě lákavé, protože platí ono staré české, že příležitost dělá zloděje.