124

-

troj2.jpg

124

124

124

124

-

124

124

124

-

Trojmezná: v podrostu polokulturní smrčiny (1100 m n.m.) není žádná nouze o mladé smrčky různého stáří. Pokud budou takto pomalu odrůstat ve stínu, mohou dát základ přírodě blízkému dlouhověkému lesu odolnému proti škůdcům. Kromě smrku sem přirozeně patří ještě buk a jedle, v současné době nedostatkové dřeviny, které je žádoucí doplnit v podsadbách. Ve stínu a polostínu nebudou muset soupeřit s pomalu rostoucími smrčky, tak jako k tomu dochází na osluněných pasekách, kde smrčky odrůstají mnohem rychleji než mladé buky a jedle (4.4.2001)

-

Pod Trojmezenským pralesem: tento košatý nadějný smrček se vyživuje z trouchnivějícího pařezu (4.4.2001)

124

Dolní část I. zóny Trojmezná: je libo přírodní horský les? Ano, pokud mu dáme prostor, pokud mu dáme čas. Tu pokojně práchnivějí v mechovištích sklácené souše a mezi nimi dere se bujaře smrková omladina plná života a síly, chráněna haluzemi svých otců, dědů i pradědů (4.4.2001)

124

Dolní část I. zóny: mladé stromky pod rodičovskou ochranou (4.4.2001)

124

Západní část Trojmezné: udatný velikán statečně odolal silnému náporu kůrovce (4.4.2001)

124

Západní část Trojmezné: zelený velikán uprostřed souší se pyšní nezdolností a vitalitou, maje svou huňatou čepici ověnčenou šiškami, z nichž vítr roztrušuje do okolí lehká semínka - zárodky životaschopného a odolného potomstva (4.4.2001)

124

Ani tyto šumavské patrioty kůrovec nezdolal. Mlčenlivě vystavují své husté větve na odiv životadárným paprskům jarního slunce (4.4.2001)

124

Aprílový snížek ozdobil šumavským smrkům jejich huňatý kožich (5.4.2001)

124

Vějířovité větve šumavských smrků připomínají krajkové sukýnky štíhlých baletek. Jsou však mnohem pružnější a dokáží vzdorovat vydatným přívalům sněhu, který po nich sjíždí dolů jako po skluzavce (5.4.2001)

124

Počátky pralesovatění horské smrčiny v západní části I. zóny. Popadaných souší bude postupně přibývat, na vývratech se zelenají mladinké smrčky (4.4.2001)

124

Obnova řídkého horského lesa v nadm. výšce nad 1200 m. Čím vyšší polohy, tím chudší půda. Mladé smrčky zde mají šanci téměř výhradně na "výživném" tlejícím dřevě ze souší a pařezů (4. 4.2001)

124

Ve vlhčích místech je les hustší a kmeny stromů jsou slabší (5.4.2001)

124

Většina souší se větrem nevyvrací, nýbrž ulamuje v různé výšce. Stojící pahýly jsou oblíbeným "příbytkem" pro různé druhy hub (5.4.2001)

124

Smrková "rodinka" věrně pospolu - od vnoučat až po kmety (5.4.2001)

124

Ve vlhčích místech se mladí svěřenci často tulí ke kmenům svých starostlivých rodičů a prarodičů (5.4.2001)

124

Odumře-li pečovatel, osiřelé smrčky se vyživují z jeho kůry, která postupně odpadává a zatlívá (5.4.2001)

124

Poblíž Plechého (1378 m) vklouzneme do náruče pohádkového lesa s mohutnými balvany přerůstajícími smrkovým mlázím (5.4.2001)

124

V tichém lesním chrámu si náš obdiv jistě zaslouží tyto tři vztyčené vysoko zavětvené smrky. Dřevo, které pomalu přirůstá na bezvětvých částech takto zastíněných kmenů, je obvykle velmi husté a vyvážené. Jen za těchto podmínek může nabýt kvality vysoce ceněného rezonačního dřeva (5.4.2001)

124

I souše mohou být pozoruhodně impozantní (5.4.2001)

124

Strom vyrostlý na kameni jej majestátně obkročuje svými chobotovitými kořeny (4.4.2001)

124

Tento strom vyrůstal na tlející kládě, kterou obkročoval jedním ze svých kořenů (5.4.2001)

124

Kolem stromů odtává sníh dříve než v jejich okolí. Jak se zdá, mladým smrčkům toto mikroklima velmi svědčí. Do prohlubní vzniklých tímto postupným odtáváním sněhu vítr snadno zavěje smrková semínka (5.4.2001)

124

Základní kontrast v přírodním lese: mladé vitální smrčky versus odumřelý větrem sklácený strom (5.4.2001)

124

Příroda rozhodne, které smrčky z této skupinky se dožijí nejvyššího věku. Budou to ty odolnější a zdatnější (5.4.2001)

124

Odumřelé stromy jsou jedinečným zdrojem energie pro les, který využívají nejen mladé stromky, ale i různé houby jako např. tyto ozdobné choroše (5.4.2001)

124

Na pahýlu od letitého smrku se daří dřevokazným chorošům (4.4.2001)

124

Na pařezu poblíž Tetřeví stezky spolu soupeří o prostor a živiny několik mladých smrčků (4.4.2001)

124

Který ze smrčků vyjde z tohoto přírodního boje vítězně? (4.4.2001)

124

Malí trosečníci uprostřed sněhového moře (4.4.2001)

124

Ani jeden pařez nezůstal na ocet (4.4.2001)

124

Tady vytvořily smrkové ratolesti dva hloučky kolem malé skalky (5.4.2001)

124

Ratolesti z téhle mateřské školky obsadily jak balvany, tak zbytky tlejícího dřeva (4.4.2001)

124

Tlustá tlející kláda poskytuje dostatek živin pro mladší i starší generace smrčků (5.4.2001)

124

Na této kládě zbývá ještě trochu volného místa pro další stromky (4.4.2001)

124

Vyvrácený kmen postupně obrostl mechem, ve kterém se měkce usazují mladinké smrčky (4.4.2001)

124

Smrčky rostoucí na tenčích kládách bývají méně košaté (5.4.2001)

124

Kořenové vývraty jsou oblíbeným místem pro mladé stromky (5.4.2001)

124

Skalky často oživují skupinky mladých smrčků. Ty starší se budou moci za nějaký rok přiživit na tlejícím kmeni (5.4.2001)

124

Ani tato skalka nezůstala holá bez smrkového mlází (5.4.2001)

124

Hlouček mladých smrčků obklopený soušemi - dotek života a smrti (4.4.2001)

124

Asanace kůrovcem napadených stromů na hraničním hřebeni Trojmezné. Proč tato kláda prosychá na podstavci, když má ležet a tlít na zemi? (5.4.2001)

124

Výsledek asanace kůrovcových stromů na hraničním hřebeni Trojmezné prováděného v r. 2000. Při pohledu na tyto "vzorně" vypodložené kmeny nemám důvod věřit Správě parku, že pro kácení stromů v prvních zónách není žádná zištná motivace! (5.4.2001)

124

Další vypodložený kmen. Ve vymezeném asanačním pásu na Trojmezné se podložené klády nacházejí zejména v místech, kam turisté již nedohlédnou... (5.4.2001)

124

Správa parku prý asanuje kůrovcové stromy na Trojmezné kvůli Rakušanům. Není to spíše kvůli kvalitnímu dřevu? (5.4.2001)

124

Tato kláda dokonce skončila na dvou vyvrácených souších. Bude tam ležet ještě za dva roky? (5.4.2001)

124

Ani toto dřevo, na první pohled velice lukrativní, netleje na zemi. Možná si na něj brousí zuby nějaká dřevařská akciovka... (5.4.2001)

124

NEBRAT. I na tyto zajímavůstky se dá občas narazit v šumavských lesích. Nápis je vysprejován na souši, kůrovcem již zcela opuštěné (5.4.2001)

124

Zatímco stromy i stromečky přežily tuhou zimu na Trojmezné bez úhony, feromonový lapač na kůrovce dopadl poněkud hůře (5.4.2001)

-

Kolem holin jsou každoročně přikacovány další a další stromy, čímž se jejich plocha stále rozšiřuje. Výjimkou není ani tato paseka pod Trojmezenským pralesem (4.4.2001)

-

Na skládce dřeva pod Rosenauerovou nádržkou ležely mezi kmeny vytěženými po kůrovci a polomech také sterilní souše, které je zakázáno těžit! (4.4.2001)

-

Na několika nelegálně vytěžených souších je dokonce napsáno červenou barvou NE (4.4.2001)

-

Detailní pohled na nelegálně vytěžené souše označené písmenem NE. Uvidíme, zda budou skutečně vráceny zpět do porostu nebo odvezeny neznámo kam... (4.4.2001)

-

Skládka kvalitního dřeva (převládá II. kategorie = loupačka) u kalamitní svážnice pod Trojmezenským pralesem (5.4.2001)

-

Dlouhé silné a rovné kmeny u kalamitní svážnice pod Trojmezenským pralesem čekají na odvoz - oficiálně na složiště dřeva do Nové Pece, kde mají být řádně roztříděny na jednotlivé sortimenty (včetně pořízení rezonančních výřezů) a dle nich zpeněženy (5.4.2001)

-

Detailní pohled na průřez kvalitním kmenem smrku. Vyrovnaná skladba hustých letokruhů signalizuje, že jde o vysoce lukrativní dřevo (II. kategorie), ze spodní části kmene se možná dají pořídit i rezonanční výřezy (5.4.2001)

-

Také tento kmen je značně lukrativní. Musel to být statný letitý smrk, který by mohl vyprávět. Nevěříte? Spočtěte si letokruhy! (5.4.2001)

-

Další pěkný kmen s cenným dřevem, kterých se na Trojmezensku vytěžily již desetitisíce (5.4.2001)

-

Další skládka vytěženého dřeva, tentokrát v horní části kalamitní svážnice (5.4.2001)

-

Detailní pohled na strukturu průřezu kvalitního kmene ze skládky v horní části kalamitní svážnice (5.4.2001)

-

-

-

-

-

-

-

-