Přátelé Šumavy bojují za důstojný národní park

 

Mezi spolky, které se mimo jiné aktivně věnují problematice Národního parku Šumava, patří i občanské sdružení Přátelé Šumavy. Svou činnost zahájilo na podzim roku 2004. Většina zakladatelů pochází ze sdružení Šumava nad zlato, které stálo v popředí boje proti těžbě zlata u Kašperských hor. Přátelé Šumavy v současné době sdružují kolem čtyřiceti členů a mají celou řadu příznivců se zájmem o aktuální dění v ochraně šumavské přírody. Sídlem sdružení je Strašín, obec ležící v malebné krajině přírodního parku Kašperskohorská vrchovina, kde dosud žijí potomci starých šumavských rodů.

 

Prioritní je ochrana šumavské přírody

„Hlavním cílem našeho sdružení je podporovat a propagovat ochranu přírody na Šumavě,“ říká předseda Přátel Šumavy pan František Hail a dodává: „Na oblast Šumavy pohlížíme jako na trilaterální celek spojující českou, německou a rakouskou část pohoří. S ohledem na zachovalou přírodu by zde měly nalézt uplatnění jen ty činnosti, které nenarušují atraktivitu území. To je v první řadě šetrná turistika. Chceme dokázat, že správná cesta vede právě tudy. V rámci mezinárodního projektu Agenda 21 se zabýváme otázkou, jak dosáhnout souladu v oblastech cestovního ruchu, služeb, lesnictví, zemědělství, kultury a rekreace. K tomu je samozřejmě nutná výměna názorů a informací s okolím a spolupráce s dalšími institucemi působícími nejen na české straně Šumavy, ale i v sousedních státech. Oslovujeme proto nejen podnikatele v oblasti horské turistiky, ale jednáme i s celou řadou nevládních organizací a politických představitelů zabývajících se situací v regionu.“

V aktivitách Přátel Šumavy uplatní pan Hail i vlastní podnikatelské zkušenosti. Od roku 1993 provozuje na samotě u Kašperských Hor penzion Hájenka Nebe (Himmelreich), jehož hosty jsou především rodiny se zájmem o poznávací výlety do okolní horské přírody s pestrou mozaikou lesů, luk, pastvin a remízků. K penzionu patří i malé hospodářství s pastvinami, kde manželé Hailovi chovají malé stádo ovcí. Třídění odpadů pro recyklaci je zde samozřejmostí.

„Snažíme se o to, aby k nám turisté přicházeli hledat především krásy přírody na pěších výletech, klid a odpočinek, ne komerci,“ upřesňuje pan Hail. „Proto nemáme v plánu žádné nadstandardní rozšiřování služeb pro naše klienty. Spíše se věnujeme osvětě v ochraně přírody a ekoturismu a všem zájemcům, kteří k nám přicházejí, poskytujeme různé informační letáky vydávané ochranářskými organizacemi.“

 

Komunikační problémy Šumavě nesvědčí

Za jednu z hlavních překážek, která stojí v cestě fundované ochraně přírody na Šumavě, považuje pan Hail nedostatečnou komunikaci mezi Správou parku a místními subjekty včetně obcí a občanských sdružení.

„Od nového vedení šumavského parku jsme očekávali, že se výrazně zkvalitní osvěta přírody na Šumavě a veřejnost bude mít k dispozici podrobné informace o tom, co je vlastně cílem a posláním národních parků. Čím se tato území liší od běžné, hospodářsky využívané krajiny a z čeho se zde návštěvníci mohou poučit. Velmi mne však zklamalo, když zjišťuji, že na Šumavě téměř vše zůstává při starém včetně nadměrných těžeb dřeva a na Správě parku panuje napjatá atmosféra. Její příčinou jsou především vyhrocující se rozpory mezi lesnicky a ochranářsky orientovanými zaměstnanci parku, což má přímý negativní dopad na připravované změny v zonaci parku. Nové vedení parku má sice k dispozici celou řadu studií a argumentů hovořících ve prospěch rozšiřování prvních zón a podpory šetrné turistiky, které se plně slučují s novou koncepcí parku, má však problém obhájit své stanovisko před veřejností. Chybí zde dostatek elánu, odborných zkušeností a důslednosti. Mnozí, kteří mají co říci, mlčí a jen pasivně vyčkávají, co bude dál. Při veřejných jednáních se objevují dezinformace. Sliby a předsevzetí nejsou plněny. Pro místní podnikatele nejsou nastavena rovná pravidla. Zakázky od parku totiž dostávají jen někteří z nich. Velkým problémem je i nevyváženost Rady parku, kde převažují členové obcí a krajů s užším pohledem na věc,“ míní předseda Přátel Šumavy.  „Ochraně přírody nejvíce škodí, že se věci neříkají na rovinu, ale po straně. To je nutné změnit. Je třeba, aby si na jednáních všechny strany upřímně vyříkaly, co vlastně chtějí a jaké jsou jejich názory na věc. Já osobně si myslím, že ředitel národního parku nemusí být nutně přírodovědec, ale především musí mít manažerské schopnosti a zkušenosti s vedením a řízením. A hlavně musí mít ve své organizaci pořádek a přehled. Řešení konkrétních věcí v oblasti ochrany přírody obstarají zkušení a proškolení odborníci v jeho pracovním týmu. To jsou základní nosné pilíře k tomu, jak začít systematicky vytvářet ze Šumavy důstojný národní park.“

 

Těsná spolupráce s Bavorským parkem je potřebná

Jako jednoznačně pozitivní akt v ochraně šumavské přírody hodnotí F. Hail nedávné podepsání dodatku k Memorandu o vzájemné spolupráci mezi národními parky Šumava a Bavorský les.

„V Bavorském parku se dnes může každý návštěvník na vlastní oči přesvědčit o tom, že příroda se dobře vyrovná s přírodními kalamitami, když jí k tomu dáme dostatek prostoru a volnosti. Starý nemocný les odešel a na jeho místo přichází nový, živější a zdravější. Vlastní poznání a prožitky jsou však klíčové,“ vysvětluje pan Hail a otevírá přede mnou návštěvní knihu, kam mohou hosté Hájenky Nebe vyjádřit své názory a sdělit své dojmy. Převažují zde pozitivní náhledy návštěvníků na uschlý les.

„Zejména u lesníků však stále přetrvávají předsudky, že příroda se bez činnosti člověka neobejde,“ pokračuje pan Hail a dodává: „Ale ono je to přesně naopak. Kdybychom tu nebyli, tak by si příroda oddychla. Na různých přírodních pohromách nám ukazuje, že se k ní chováme už příliš nadřazeně a destruktivně, než kolik je schopna unést. Člověk by si z toho měl vzít ponaučení. Když bude přistupovat k přírodě s pokorou a úctou, přinese mu to pocit uspokojení a radosti. A na Šumavě je možné naplno prožívat rodící se divočinu a odpočinout si od stresů všedního života.“

 

Značka národního parku zvyšuje atraktivitu území

„Šumava má svoje specifika a ta je potřeba respektovat. Rozhodně zde máme co ukazovat a značka národního parku nejen výrazně zvyšuje atraktivitu území pro návštěvníky, ale zároveň přináší výhody a pracovní příležitosti pro místní obyvatele. Také umožňuje čerpat finanční prostředky z různých dotačních fondů. Například letech 2002 až 2004 byla z fondů Ministerstva životního prostředí uvolněna pro šumavské obce částka zhruba 380 miliónů korun. Potenciál Šumavy je obrovský, jen ho umět využít. Záleží na každém, jak se postaví ke svým problémům. Každý musí začít u sebe, protože nikdo za nás nic neudělá. Pokud někdo říká, že kvůli národnímu parku má omezené pracovní příležitosti, musím namítnout, že moje tři děti zůstaly všechny v šumavském regionu a jsou schopny se tu uživit.“

Největší ohrožení Šumavy spatřuje pan Hail ve zrušení národního parku: „Zrušení parku by znamenalo reformu na lesní společnost a zavedení pravidel hospodaření jako v běžném hospodářském lese. To by zákonitě vedlo ke ztrátě celé řady pracovních míst a samozřejmě také ke ztrátě atraktivity krajiny. Tu je třeba naopak důsledně chránit, protože je tím nejcennějším pokladem, který na Šumavě máme. Spolu s původní architekturou a tradicemi. Rozhodně nejsme proti tomu, aby mohli lidé poznávat i odlehlejší území Šumavy se vzácnými přírodními skvosty. Řešení se nabízí v podobě řízené šetrné turistiky, ve zřizování naučných, časově omezených tras pro skupiny lidí s odborným průvodcem. Další zpestření přináší hippoturistika, psí spřežení nebo chození na sněžnicích. Důležité je, aby turisté byli rozptýleni po celé Šumavě i Pošumaví, aby nevznikal nadměrný tlak na určitá místa v území. Možností, jak poznávat přírodu, prožívat její proměny a nenarušit její krásy, je celá řada. Záleží na lidech, jak jsou schopni tyto možnosti zúročit. Hlavní je chtít, nebát se a myslet pozitivně.“

 

Mírně zkrácená verze publikována dne 6.3.2006 v Plzeňském deníku

 

 

Přátelé Šumavy: Před hospodářským lesem a těžbou dřeva dáváme přednost šetrné turistice na zážitkových stezkách přírodní divočinou...

 

 

Reakce na článek:

Komunikační problémy Šumavě nesvědčí

Chceme jen opravdový a nefalšovaný národní park