Nevedou si špatně, míní lesák
Autor: Ivana Harantová
Klatovský deník, 01.02.2002

Šumava - S názory Petra Ješátka ze Špičáku, jehož příspěvek jsme před několika dny otiskli, zásadně nesouhlasí starosta Srní Václav Veselý, profesí lesní inženýr.

Park dělá, co dělat má

"Pan Ješátko ve své reakci na článek o návrhu poslance Libora Ambrozka napadá takzvané ministerské úředníky, jak je nazývá, kteří v současné době vedou Národní park Šumava, a obviňuje je z jeho tunelování. Já osobně jsem přesvědčen o tom, že právě toto vedení činnost parku zprůhlednilo a učinilo všechno pro to, aby park dělal, to, co dělat má. Tím nehodlám tvrdit, že se vždycky všechno povede, ale uvědomuji si, že jde o dlouhodobou práci. Tito ministerští úředníci ukončili činnost několika samozvaných pracovníků, kteří si díky svým vyšším funkcím v národním parku počínali tak, jako by jim patřil. Právě tenkrát měla z jejich iniciativy Šumavu ovládnout a profitovat z ní jediná firma," říká Veselý.

Resonance není silný kmen

Podle něj jsou mylné i údaje týkající se resonančního dřeva, které podle Petra Ješátka ze Šumavy údajně mizí.
"Už chápu, kde slečna či paní Matějková, věrná spolupracovnice televizního pořadu Nedej se, bere své informace. Je samozřejmě pravdou, že resonanční dřevo je jedno z nejlepších, které na Šumavě vyrostlo," souhlasí Veselý. Resonančním dřevem však podle něj není každý silný kmen, jak se leckdo domnívá, nýbrž většinou jediný nevelký výřez. Laicky řečeno, jde o velmi husté dřevo, které má na jednom centimetru až dvanáct letokruhů. Část dřeva, o kterou jde, vyrostla za nepříznivých klimatických podmínek, kdy strom "přibýval" zcela minimálně. Jako resonanční dřevo lze však použít jen jeho nepatrnou část.

Spořiví lesáci

Těžba dřeva, která nesouvisí s kůrovcovou kalamitou, se podle Václava Veselého v parku provádí proto, aby byl ve smrkových monokulturách snížen počet smrků ve prospěch bukových jedinců, což dává lesům šanci stát se smíšenými, tedy přirozenými porosty. Nicméně uznává, že z těch prvních zón, kde je kácení kůrovcových stromů povoleno, se dřevo, které by tam mělo zetlít, skutečně někdy sváží. "Jako lesáci jsme k těmto praktikám, zřejmě prospěšným, asi ještě nedospěli a je nám líto pěkného dřeva," připouští Veselý.

Konkurence je tvrdá

"Pan Ješátko nesouhlasí ani s mými obavami souvisejícími se založením obecně prospěšné společnosti, která by podle poslance Ambrozka měla zajišťovat péči o národní park. Podle něj by v jejím rámci kontrolu veškerých prací v lese, obchodů se dřevem a podobně prováděli místní lidé zastoupení obecními a krajskými úřady, a to výhradně ve prospěch zdejšího regionu. Navíc je přesvědčen o tom, že by se opět otevřela řada zastavených dřevařských provozů a stoupla by zaměstnanost. Nevím, kde bere tu jistotu. Obecně prospěšná společnost by nemusela na zadávání prací vypisovat výběrová řízení, a to zcela podle zákona. A protože by musela být ekonomicky soběstačná, postupovala by tak, aby to pro ni bylo výhodné. Navíc by se musela živit tím, co by naopak měla chránit," namítá Veselý. Není přesvědčen ani o znovuotevírání nevelkých dřevařských provozů. Ty podle něj nemohou konkurovat obřím společnostem, které jsou schopny pracovat mnohem levněji.